Společnost se může rozhodnout pro vstup na zahraniční trh, pokud se domnívá, že na něm získá atraktivní úrokové sazby nebo pokud potřebuje cizí měnu. Může tak učinit vydáváním zahraničních dluhopisů, které jsou denominované v měně zahraničního trhu. Jednoduše řečeno, zahraniční emitent vydá na domácím trhu zahraniční dluhopis v měně domácí země. Zahraniční dluhopisy se používají hlavně k tomu, aby poskytly emitentům přístup k jinému kapitálovému trhu.
Fenomén kryptoměn pronikl už i na tuzemský trh. Česká společnost Cryptelo, která se zabývá vývojem technologií na šifrování a přenos dat, přišla se svojí vlastní kryptoměnou pod zkratkou CRL. Její předprodej spustila 19. ledna.
„Rok 2016 byl rokem politických překvapení, jejichž význam bude mnohem dlouhodobější. Kapitálové trhy byly ovlivněny červnovým brexitem, nečekaným výsledkem listopadových voleb v USA i nezdarem prosincové ústavní reformy v Itálii. Důležité volby se letos uskuteční v Nizozemsku, Francii, Německu a také pravděpodobně v Itálii, což již nyní vrhá dlouhý stín na celkové investiční klima,“ říká hlavní ekonom Raiffeisen Bank International AG (RBI) Peter Brezinschek a dodává: „Nedostatečný kapitál italských bank byl hlavním důvodem pro rozšíření kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky (ECB) o 60 miliard eur měsíčně, a to až do konce roku 2017.”
1. dubna 2026 12:57
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
