„Rok 2016 byl rokem politických překvapení, jejichž význam bude mnohem dlouhodobější. Kapitálové trhy byly ovlivněny červnovým brexitem, nečekaným výsledkem listopadových voleb v USA i nezdarem prosincové ústavní reformy v Itálii. Důležité volby se letos uskuteční v Nizozemsku, Francii, Německu a také pravděpodobně v Itálii, což již nyní vrhá dlouhý stín na celkové investiční klima,“ říká hlavní ekonom Raiffeisen Bank International AG (RBI) Peter Brezinschek a dodává: „Nedostatečný kapitál italských bank byl hlavním důvodem pro rozšíření kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky (ECB) o 60 miliard eur měsíčně, a to až do konce roku 2017.”
Národní zájmy ohrožují ekonomický vývoj ve střední a východní Evropě
V roce 2017 očekávají analytici divize Raiffeisen RESEARCH v regionu střední Evropy (CE) 3% reálný růst HDP. V jihovýchodní Evropě pak očekávají růst ve výši 3,3 % a ve východní Evropě 1,0 %. Zvláštní pozornost si zaslouží Albánie s 4% očekávaným růstem HDP, Rumunsko s 3,6 % a Slovensko s 3,3 %.
„V regionu CEE je bohužel patrná tendence rostoucího upřednostňování národních zájmů před tržními řešeními. Z krátkodobého hlediska to silný růst ekonomiky neohrozí, nicméně v dlouhodobém horizontu to může oslabit velkou výhodu flexibility a svobody těchto trhů,” uvádí dále Peter Brezinschek.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank ČR, dodává: „Česká ekonomika s reálným růstem okolo 2,7 % nebude sice v roce 2017 patřit k nejrychleji rostoucím zemím Evropské unie, ale naše ekonomická úroveň se zvýší na 84 % průměru eurozóny z 82 % v roce 2015. Pokračující růst české ekonomiky bude ještě bolestivěji narážet na omezenou kapacitu a flexibilitu českého trhu práce, Inflace podpořená mimo jiné i rostoucími příjmy domácností bude mířit ke 2 %. Česká národní banka ale bude chtít mít jistotu, že se inflace dlouhodobě udrží v blízkosti inflačního cíle a proto k ukončení závazku přistoupí až po podzimních parlamentních volbách, v listopadu 2017.“
V oblasti střední a jihovýchodní Evropy bude v roce 2017 stále dominovat silná domácí poptávka, což povede k průměrnému růstu HDP mírně nad 3 procenty, nicméně investice budou nejspíš zaostávat za očekáváními. Zatímco z krátkodobého pohledu zůstává i nadále důležité využívání fondů EU, přímé zahraniční investice jsou dlouhodobě ovlivňovány politickým prostředím. Povzbuzující trend na trhu práce a relativně vysoký růst mezd nadále potáhne spotřebu domácností. Rusko se vrátí do pásma mírného růstu ve výši 1 %, v případě Ukrajiny pak půjde o 2,0 %.
Dopad na měnové trhy
Z rostoucích rozdílů mezi úrokovými sazbami v USA a v eurozóně by měl těžit americký dolar, a to obzvláště v první polovině roku 2017. Dle předpovědi analytiků divize Raiffeisen RESEARCH se bude kurz do poloviny příštího roku držet na úrovni 1,02 EUR/USD. Oproti tomu analytici neočekávají žádný významnější pohyb kurzu švýcarského franku k euru. S ohledem na politické prostředí v Polsku a expanzivní měnovou politiku je předpověď kurzu EUR/PLN výrazně opatrnější než tomu bylo dříve. Raiffeisen RESEARCH také neočekává významné pohyby u maďarského forintu a české koruny, i když fixace na euro bude pravděpodobně v druhé polovině roku 2017 ukončena. Z rostoucích cen ropy a rozdílů v úrokových sazbách pak může těžit ruský rubl.
Témata: kapitálové trhy, ekonomika
Související
26. října 2018 10:27
5. dubna 2018 10:25
