Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O stavební spoření lidé opět jeví zájem. Jaká je jeho výnosnost a vyplatí se i v roce 2020?

O stavební spoření lidé opět jeví zájem. Jaká je jeho výnosnost a vyplatí se i v roce 2020?
O stavební spoření lidé opět jeví zájem. Jaká je jeho výnosnost a vyplatí se i v roce 2020?
Foto: stockphotosecrets.com

Stavební spoření se vrací na výsluní. Lidé spořicí produkt vzali na milost a opět ho sjednávají ve velkém. Po několika letech počty smluv o stavebním spoření neklesají, ale naopak rostou. Proč je o stavebko znovu zájem a vyplatí se ho sjednat? (PR článek)

První výrazné snížení státního příspěvku u stavebního spoření se konalo v roce 2004, kdy podpora klesla ze 4 500 Kč na 3 000 Kč. Rok 2003 tak byl ve znamení „předzásobení,“ jakmile vláda změnu odsouhlasila, lidé začali ihned sjednávat stavební spoření ve velkém. Není divu, že před sedmnácti lety padl rekord, v roce 2003 bylo uzavřeno více jak dva miliony nových smluv, nižší příspěvek platil totiž až pro smlouvy sjednané od roku 2004.

Zájem o stavební spoření v dalších letech rapidně klesl a než se spořicí produkt stihl oklepat a najít si nové příznivce, došlo k dalším škrtům. V roce 2011 stát rozhodl, že podporu sníží o další tisícovku, začal tak přispívat 2 000 Kč.

Spořicí účty nahradily zastaralé stavebko

Stavební spoření přestalo být natolik atraktivním produktem, že mnozí střadatelé přešli na jinou formu šetření. Někteří dali přednost termínovaným vkladům, jiní zas přišli na chuť více likvidním spořicím účtům. Ty jsou sice dnes s výnosností také na štíru, avšak před deseti lety některé banky nabízely spořicí účet s až 3% sazbou, což odpovídalo při 1% úroku a dvoutisícové podpoře i výnosnosti stavebního spoření.

V neprospěch stavebka ale hovoří doba spoření, zatímco ze spořicích účtů lze peníze vybrat kdykoliv, úspory na stavebním spoření je nutné mít alespoň po dobu šesti let, a i v případě dřívějšího výběru se jich nedočkáte dříve jak za 3 měsíce.

Zájem o stavební spoření opět roste

Nyní se stavebnímu spoření blýská na lepší časy. Na konci roku 2019 bylo ve fázi spoření téměř 3,227 milionů smluv, což představuje zhruba šedesátitisícový meziroční nárůst. Poprvé od roku 2004 tak počet smluv neklesl, nýbrž vzrostl. Kromě počtu smluv stoupá i celkový objem naspořených peněz, který na konci loňského roku dosahoval 359,7 miliardy korun.

Stavebko láká mnohé i kvůli možnosti získání výhodného úvěru, avšak počet půjček ze stavebního spoření, a to včetně těch překlenovacích, každoročně klesá. Úvěr ze stavebka tak volí čím dál méně klientů, na druhou stranu ti, kteří se pro něj rozhodnou, ho sjednávají ve větší výši, objem úvěru totiž meziročně stoupl o 6 %.

Stavební spoření je vysoce konzervativním produktem, který za poslední léta prošel mnoha změnami. Ty mu ve většině případů spíš uškodily, i přesto si ale drží své místo v nabídce stavebních spořitelen, jeho velkou výhodou totiž je, že se jedná o bezpečný produkt, kde o své peníze nepřijdete a kde máte státem garantovaný výnos.

Témata:  stavební spoření PR článek

Aktuálně se děje

22. dubna 2024 20:08

16. dubna 2024 17:29

Bezpečnostní problémy společnosti Boeing přetrvávají. Akcie od začátku roku ztratily třetinu své hodnoty

Společnost Boeing (BA), největší světový výrobce letecké techniky, je opět pod drobnohledem veřejnosti kvůli nedávnému incidentu, kdy se za letu oddělil kryt motoru, což vedlo k nouzovému přistání. Tento incident se přidává k řadě bezpečnostních problémů, kterým společnost čelí, včetně lednového incidentu s oddělením dveří, k němuž došlo jen několik dní před vypršením dohody s ministerstvem spravedlnosti. Pokud úřady zjistí porušení dohody, může Boeing čelit znovuotevření smrtelných případů z let 2018 a 2019.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

CZK

Šmejdi vytahují z lidí peníze za promlčené dluhy. Jak se bránit?

Spotřebitelská poradna dTestu se setkává s případy lidí, kterým vznikl dluh tak dávno, že už na něj zapomněli. Léta ho po nich totiž nikdo nevymáhal. Z ničeho nic jim však přišla výzva od advokátů vymahačské společnosti, ať dluh neprodleně uhradí, jinak na ně bude podána žaloba. Jde o prázdné výhrůžky, nebo musí spotřebitel naopak zbystřit? A jak se vůbec bránit těmto praktikám?