Obecně se ví, že stát podporuje stavební spoření příspěvkem až 2 000 korun, který se počítá jako 10 % z roční uspořené částky. Jak se ale státní podpora řeší v případě, kdy si klient spoří na více než jednu smlouvu? K tomu se pravidelně v období připisování záloh státní podpory kumulují dotazy, a proto Asociace českých stavebních spořitelen postup vysvětluje.
Mohou nastat situace, kdy klient stavební spořitelny benefituje z více uzavřených smluv. Například když jednu smlouvu chystá pro úvěr a na druhé plánuje pouze spořit. Dvě smlouvy také lidé využívají k tomu, aby jejich paralelním průběhem zkrátili spořicí fázi.
„Často se, zejména v internetových diskuzích, objevuje mýtus, že státní podporu lze čerpat jen na jednu smlouvu,“ říká tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý. „To nejspíš plyne ze skutečnosti, že není možné získat na každou další smlouvu účastníka další podporu 2 000 korun,“ doplňuje Šedivý.
Je však možné získat státní příspěvek postupně na několik smluv až do vyčerpání 2 000 korun, na které má jeden účastník nárok. Zákon o stavebním spoření při rozdělení státní podpory instruuje jasně: Klientovi přísluší státní podpora jen na těch smlouvách, na kterých o ni požádal. Příspěvek může čerpat na více smluv až do výše 2 000 korun za rok, částka se mezi jednotlivé smlouvy rozpočítá.
Rozhoduje se podle principu starší smlouvy. Na nejstarší smlouvě náleží klientovi příspěvek v maximální možné výši odvislé od uspořené částky a na dalších smlouvách se podpora postupně podle data jejich uzavření dopočítává do dvoutisícikorunového limitu.
Jak by se při rozdělení podpory postupovalo například v případě, kdy klient uloží na jednu smlouvu (A) 15 000 korun a na druhou (B) 10 000 korun? „Pokud je smlouva B starší, obdrží klient od státu na obou smlouvách tisícikorunový příspěvek. Naopak byla-li dříve uzavřena smlouva A, pak na ni spořitelna přidělí státní příspěvek 1 500 korun a na novější smlouvu B zbývá už jen 500 korun,“ objasňuje postup Jiří Šedivý.[1]
[1] V případě tří smluv: (A) z roku 2015, uspořená částka v daném roce 10 000 korun. (B) z roku 2016, uspořená částka 6 000 korun. (C) z roku 2017, uspořená částka 8 000 korun. Dostupné 2 000 korun se postupně vyčerpají podle schématu (A = 1000 + B = 600 + C = 400). V případě smlouvy (C) již nebude možné připsat plných 10 %, tedy 800 korun. Měl-li by účastník ještě čtvrtou smlouvu z roku 2018, pak by na ni již nedostal žádný příspěvek, a to bez ohledu na výši roční uspořené částky.
Témata: stavební spoření, bydlení
Související
11. května 2023 14:32
12. března 2020 7:08
24. ledna 2020 13:20
17. prosince 2019 10:14
4. června 2019 13:49
