Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Více než čtvrtina Čechů si půjčila peníze pro příbuzné nebo přátele

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Podle průzkumu, který si nechala vypracovat společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků, si bezmála 28 % lidí někdy vzalo úvěr kvůli finančním potřebám někoho jiného.

Nejčastěji si lidé půjčují peníze pro svého partnera či partnerku nebo pro své přátele (shodně 28 %), dále pro své děti (26 %) a rodiče (18 %). V největší míře si půjčky pro někoho jiného berou lidé ve věku 45 až 60 let s nižším vzdělání, mírně převažují ženy nad muži. V Karlovarském kraji si finance pro své blízké půjčuje 45 % obyvatel, využívají je většinou pro své děti. Nejopatrnější jsou Pražané, z nichž si pro někoho jiného půjčil jen každý desátý respondent průzkumu.

„U půjček pro někoho jiného jde o klasické úvěry, jen místo pořízení pračky pro sebe předají lidé peníze někomu blízkému. Často svému partnerovi nebo dítěti důvěřují, že pravidelně posílá splátky, až na úvěr na své jméno zapomenou. Pokud ale blízká osoba splátky vynechá, dostává se člověk, který je pod půjčkou podepsaný, do problémů. Proto je vždy klíčové hlídat pravidelnost splácení a mít vše pod kontrolou,” říká Markéta Kolářová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

Nejde jen o malé půjčky, bezmála 42 % úvěrů pro někoho jiného přesahuje částku 20 000 korun, 37 % půjček je v rozmezí 5 000 až 20 000 korun. Půjčky pro rodinu a přátele berou Češi jako běžnou věc a za tímto účelem se zadlužují častěji než například kvůli dovolené, Vánocům nebo třeba školním potřebám pro děti.

„Pokud si někdo nemůže vzít úvěr sám na sebe, má to svůj důvod. Obvykle by žádnou půjčku nedostal – ať už kvůli své úvěrové historii nebo kvůli nízkým příjmům, ze kterých by úvěr nemohl splácet” dodává Markéta Kolářová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

Rizika spojená s půjčkami pro blízké osoby

S půjčkami pro někoho jiného se pojí značné riziko, že dlužník bude muset splácet úvěr sám, bez pomoci faktického příjemce peněz z úvěru. Také musíme počítat s omezenou možností vzít si případně další úvěr nebo si sjednat hypotéku, tentokrát pro vlastní potřebu. Při nesplácení závazku je dlužník uveden v registru dlužníků a vystavuje se všem souvisejícím následkům. Kvůli nesplácení těchto půjček dochází k zásadnímu nabourání vztahů v rodině, které se často rozpadají, stejně jako přátelské vztahy.

Pokud si někdo i přes všechna rizika chce vzít úvěr pro někoho jiného, měl by alespoň dodržet následující pravidla, která se týkají sjednání úvěru i řešení případných problémů s jeho splácením:

Zjistit důvody, proč si daná osoba nemůže vzít úvěr sama na sebe. Sepsat řádnou smlouvu o předání peněz osobě, pro kterou jsou prostředky z úvěru určeny. V případě nesplácení celý případ řešit prostřednictvím občanskoprávního soudu. Vynutit rozhodnutí o vrácení převzatých peněz třeba i v exekučním řízení. Komunikovat s věřitelem, vysvětlit mu situaci a společně hledat řešení, například v podobě splátkového kalendáře. Jednat s příjemcem peněz z půjčky, který může přistoupit k půjčce jako spoludlužník nebo si celý úvěr převést na sebe.

Témata:  půjčky ekonomika finance

Související

Aktuálně se děje

12. dubna 2025 15:41

11. dubna 2025 10:26

10. dubna 2025 9:17

Trumpův velký omyl: Obchodní válka mu přerostla přes hlavu, dolar padá

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Do důchodu s pár statisíci? Realita je tvrdší, než si myslíte

Podle údajů České správy sociálního zabezpečení bylo v Česku ke konci loňského roku 2 366 799 starobních důchodců. Odborníci se přitom shodují, že stárnutí populace se po roce 2030 ještě zrychlí. Český statistický úřad očekává, že v roce 2050 budou senioři představovat víc než třicet procent české populace, a to bude znamenat obrovské množství starobních důchodů, které stát stěží utáhne. Klíčové tedy bude mít na stáří vlastní našetřené zdroje. Ovšem pár set tisíc korun už dávno nestačí. Podle Martina Nováka, hlavního analytika Broker Consulting, je dobré mít na penzi připraven alespoň milion korun, ideálně více. A především, začít s odkládáním peněz stranou co nejdříve.