Nejrizikovějšími dlužníky jsou mladí lidé. Pomůže jim nový zákon o úvěru?

Bankovní a Nebankovní registr klientských informací dohromady v současnosti evidují 147 tisíc úvěrů poskytnutých mladým lidem do 24 let, přičemž 24 tisíc z nich spadá do skupiny ohrožených úvěrů. To znamená, že u nich nebyly zaplaceny minimálně 3 po sobě jdoucí měsíční splátky, nebo došlo ke zesplatnění úvěru. Podíl ohrožených úvěrů tak přesahuje 16 % a je nejvyšší ze všech sledovaných věkových kategorií.

Nejvíce lidí nesplácejících své krátkodobé dluhy, a to 83 tisíc, spadá do věkové skupiny 35–44 let. Vzhledem k tomu, že jde o ekonomicky nejaktivnější věkovou skupinu s nejvyšším počtem otevřených úvěrů (679 tisíc), jde i přes vysokou absolutní hodnotu ohrožených úvěrů o jednu z nejméně rizikových skupin. Své dluhy totiž nezvládá splácet pouze 12 % věřitelů z této skupiny.

V posledním roce se přitom počet mladých lidí s problémy splácet své dluhy zvýšil o celých 65 %, respektive více než o 9 tisíc. „Počet mladých lidí do 24 let s ohroženým krátkodobým dluhem je stále výrazně menší než u jiných věkových skupin, jejich počet ale v posledním roce dramaticky roste. Za poslední rok jsme u této skupiny zaznamenali nárůst počtu úvěrů o necelých 18 tisíc, zatímco počet nesplácených úvěrů vzrostl o 9 tisíc. Lze proto očekávat, že finanční instituce budou tuto věkovou skupinu prověřovat mnohem pečlivěji,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel sdružení CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o., které provozuje Nebankovní registr klientských informací.

Banky a finanční instituce přitom již nyní své žadatele prověřují velmi pečlivě. Dokazují to jak rostoucí počty dotazů do registrů, které loni přesáhly hranici tří milionů, tak rostoucí počet zamítnutých žádostí o úvěr. Zatímco v září roku 2015 evidoval Bankovní a Nebankovní registr 648 tisíc odmítnutých žádostí, v září 2016 to bylo již téměř 661 tisíc odmítnutých žádostí.

„I když nový zákon přináší celou řadu prvků, které jsou jednoznačně pozitivní, může v některých případech snižovat potřebu spotřebitele převzít zodpovědnost za své jednání. Proto bude třeba sledovat vývoj počtu zamítnutých žádostí o úvěr. Spotřebitel by měl mít vždy sám přehled o tom, komu dluží a kolik a jestli zvládne novou půjčku splácet, k čemuž mu poslouží jeho úvěrová zpráva a pečlivé vedení domácího rozpočtu,“ říká Zuzana Pečená, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Statistiky Poradny při finanční tísni zároveň ukazují, že lidé své problémy s dluhy často neřeší včas. Za celý rok 2015 se na Poradnu při finanční tísni obrátilo přes 11 tisíc klientů, kteří nejčastěji dlužili od 300 do 600 tisíc korun. Celá čtvrtina prvoklientů Poradny při finanční tísni pociťuje předlužení více než 4 roky, další téměř polovina jeden až tři rok a pouze čtvrtina klientů řeší své předlužení do jednoho roku.

„Ve své praxi se stále setkáváme s podobnými neduhy. Klienti začínají své problémy se splácením řešit poměrně pozdě, někdy až v okamžiku, kdy je na ně nařízena exekuce. Přitom pokud mají přehled o svých dluzích a situaci s předlužením tak začnou řešit včas, vede to často ke stabilizaci jejich finanční situace,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.

Spouštěčem dluhových problémů přitom nemusí být pouze příliš vysoké splátky úvěrů, ale často může jít o situace, které se stanou bez vědomí spotřebitele. Může jít o úvěrový podvod jeho jménem při ztrátě dokladů, o jednu zapomenutou splátku úvěru, nebo o zapomenutý účet u staré banky. „Pokud o těchto situacích není spotřebitel informován, může se dostat bez vlastního zavinění do problémů. Proto jsme spustili službu Hlídám si, kolik mám, která spotřebitele informuje pokaždé, když se v registrech pod jeho jménem a bez jeho vědomí něco děje v oblasti úvěrů a díky tomu může rychle zareagovat,“ dodává Romana Knyblová, projektová manažerka služby www.kolikmam.cz společnosti CRIF.

Témata:  dluhy,  půjčky,  lidé