Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Každý pátý Čech neví, za jaký úrok si půjčuje

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Mezinárodní průzkum ING Bank ukázal, že téměř pětina Čechů neví, s jakou úrokovou sazbou splácí svoje finanční závazky. Na druhou stranu to, jakým procentem jsou úročeny jejich úspory, neví jen 15 % dotazovaných. Nejčastějším typem dluhu v Česku je, kromě hypotéky, osobní půjčka, kterou má zhruba čtvrtina respondentů s nějakými finančními závazky. Následuje přečerpání účtu (13 %), dluh na kreditní kartě (12 %) a půjčka od rodiny (9 %). Přesto, anebo právě proto, si 87 % Čechů myslí, že je snadné si půjčit peníze a následně se dostat do dluhové spirály.

Pravidlo vyššího povědomí o úročení vlastních úspor oproti znalosti úroků u dlužných částek platí napříč celou Evropou. Jak jsou úročeny jejich úspory, neví méně než pětina Evropanů (19 %), ale více než čtvrtina (27 %) jich netuší, o kolik procent přeplácí svůj dluh na úrocích. Češi patří společně s Italy mezi nejlépe informované národy, naopak neznalost úročení jak v případě úspor, tak i dluhů je poměrně vysoká – téměř třetinová – u Belgičanů a Turků. S jakým úrokem má půjčené peníze netuší také asi třetina Francouzů, Britů nebo Nizozemců (39 %).

„Toto zjištění může být pro někoho překvapující, protože úroky z půjček jsou výrazně vyšší než úročení spořicích produktů. Navíc je třeba dle podmínek smlouvy úrok pravidelně splácet společně s dlužnou částkou,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank, a doplňuje: „Zřejmě zde hraje roli určitá forma averze vůči vědomým výdajům a lidé podvědomě ‚strkají hlavu do písku‘ před realitou skutečných nákladů spojených s půjčkou. Na rozdíl od toho připsání spořicích úroků je příjemný bonus. Oproti úvěrovým produktům jako jsou kreditní karty nebo přečerpání účtu, může mít určitý vliv na znalost úroků spořicích produktů také vyšší transparentnost a srozumitelnost.“

Pro Evropany, kteří uvedli, že mají nějaký finanční závazek, je vedle hypotéky nejběžnější formou zadlužení osobní půjčka (24 %), následovaná dluhem na kreditní kartě (18 %), přečerpáním účtu (15 %) a půjčkou od rodiny a přátel (10 %). V jednotlivých zemích se pak pořadí liší. Zatímco 53 % dlužníků v Turecku řeší půjčku kreditní kartou, v Itálii nebo v České republice je to jen 12 % a preference se u nás jednoznačně přiklánějí k osobní půjčce, stejně jako v Lucembursku (37 %). Ve Francii naopak nejčastěji volí přečerpání bankovního účtu.

Mezinárodní průzkum ING Bank také ukázal, že se Evropané raději zadluží na kreditní kartě (55 %), než aby přečerpali svůj účet (45 %), ačkoli to může být méně efektivní. Může za to jednoduchost pořízení karty a bonusové programy. Na druhou stranu si ale 81 % obyvatel starého kontinentu uvědomuje, že je finanční půjčka může velmi snadno dostat do dluhové spirály. S tímto tvrzením souhlasí dokonce až 87 % Čechů, což je nejvíce v Evropě.

Průzkum realizovala agentura Ipsos na přelomu října a listopadu 2014 ve 13 zemích Evropy na vzorku 12 743 lidí. 

Témata:  CZK,  půjčky,  banky

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?