Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Každý pátý Čech neví, za jaký úrok si půjčuje

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Mezinárodní průzkum ING Bank ukázal, že téměř pětina Čechů neví, s jakou úrokovou sazbou splácí svoje finanční závazky. Na druhou stranu to, jakým procentem jsou úročeny jejich úspory, neví jen 15 % dotazovaných. Nejčastějším typem dluhu v Česku je, kromě hypotéky, osobní půjčka, kterou má zhruba čtvrtina respondentů s nějakými finančními závazky. Následuje přečerpání účtu (13 %), dluh na kreditní kartě (12 %) a půjčka od rodiny (9 %). Přesto, anebo právě proto, si 87 % Čechů myslí, že je snadné si půjčit peníze a následně se dostat do dluhové spirály.

Pravidlo vyššího povědomí o úročení vlastních úspor oproti znalosti úroků u dlužných částek platí napříč celou Evropou. Jak jsou úročeny jejich úspory, neví méně než pětina Evropanů (19 %), ale více než čtvrtina (27 %) jich netuší, o kolik procent přeplácí svůj dluh na úrocích. Češi patří společně s Italy mezi nejlépe informované národy, naopak neznalost úročení jak v případě úspor, tak i dluhů je poměrně vysoká – téměř třetinová – u Belgičanů a Turků. S jakým úrokem má půjčené peníze netuší také asi třetina Francouzů, Britů nebo Nizozemců (39 %).

„Toto zjištění může být pro někoho překvapující, protože úroky z půjček jsou výrazně vyšší než úročení spořicích produktů. Navíc je třeba dle podmínek smlouvy úrok pravidelně splácet společně s dlužnou částkou,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank, a doplňuje: „Zřejmě zde hraje roli určitá forma averze vůči vědomým výdajům a lidé podvědomě ‚strkají hlavu do písku‘ před realitou skutečných nákladů spojených s půjčkou. Na rozdíl od toho připsání spořicích úroků je příjemný bonus. Oproti úvěrovým produktům jako jsou kreditní karty nebo přečerpání účtu, může mít určitý vliv na znalost úroků spořicích produktů také vyšší transparentnost a srozumitelnost.“

Pro Evropany, kteří uvedli, že mají nějaký finanční závazek, je vedle hypotéky nejběžnější formou zadlužení osobní půjčka (24 %), následovaná dluhem na kreditní kartě (18 %), přečerpáním účtu (15 %) a půjčkou od rodiny a přátel (10 %). V jednotlivých zemích se pak pořadí liší. Zatímco 53 % dlužníků v Turecku řeší půjčku kreditní kartou, v Itálii nebo v České republice je to jen 12 % a preference se u nás jednoznačně přiklánějí k osobní půjčce, stejně jako v Lucembursku (37 %). Ve Francii naopak nejčastěji volí přečerpání bankovního účtu.

Mezinárodní průzkum ING Bank také ukázal, že se Evropané raději zadluží na kreditní kartě (55 %), než aby přečerpali svůj účet (45 %), ačkoli to může být méně efektivní. Může za to jednoduchost pořízení karty a bonusové programy. Na druhou stranu si ale 81 % obyvatel starého kontinentu uvědomuje, že je finanční půjčka může velmi snadno dostat do dluhové spirály. S tímto tvrzením souhlasí dokonce až 87 % Čechů, což je nejvíce v Evropě.

Průzkum realizovala agentura Ipsos na přelomu října a listopadu 2014 ve 13 zemích Evropy na vzorku 12 743 lidí. 

Témata:  CZK půjčky banky

Související

Aktuálně se děje

12. dubna 2025 15:41

11. dubna 2025 10:26

10. dubna 2025 9:17

Trumpův velký omyl: Obchodní válka mu přerostla přes hlavu, dolar padá

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Do důchodu s pár statisíci? Realita je tvrdší, než si myslíte

Podle údajů České správy sociálního zabezpečení bylo v Česku ke konci loňského roku 2 366 799 starobních důchodců. Odborníci se přitom shodují, že stárnutí populace se po roce 2030 ještě zrychlí. Český statistický úřad očekává, že v roce 2050 budou senioři představovat víc než třicet procent české populace, a to bude znamenat obrovské množství starobních důchodů, které stát stěží utáhne. Klíčové tedy bude mít na stáří vlastní našetřené zdroje. Ovšem pár set tisíc korun už dávno nestačí. Podle Martina Nováka, hlavního analytika Broker Consulting, je dobré mít na penzi připraven alespoň milion korun, ideálně více. A především, začít s odkládáním peněz stranou co nejdříve.