Do 151. dílu podcastu Offline Štěpána Křečka přijal pozvání viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Jak moc drahé potraviny máme v České republice? Jak se změnil nákupní košík Čechů? Co stojí za rekordními zisky některých potravinářů v posledních letech? O tom všem se diskutovalo v nové epizodě. Celý díl podcastu Offline Štěpána Křečka najdete ve všech podcastových aplikacích a také na Youtube. Nové díly vycházejí každý druhý čtvrtek v 18 hodin.
Podle Eurostatu už 5 měsíců v řadě klesají ceny potravin v České republice. Tempo poklesu cen je přitom nejrychleji z celé Evropské unie. K dalšímu zdražování by podle viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy dojít nemělo. "Já si myslím, že ceny potravin v tuto chvíli uklidněné jsou a pokud nepřijde nějaká krize, tak ty ceny nepůjdou a ani nemají důvod jít nahoru," druhým dechem ale dodává, že ceny nejsou tak vysoké, jako v okolních zemích. "My máme pocit, že potraviny hrozně zdražovaly, ale v té dlouhodobé časové řadě jsme na evropském průměru. U nás za posledních 10 let ceny potravin rostly nejméně společně s Rakouskem. Slovensko je výrazně výš a také i Maďarsko a Polsko."
Lidé nakupovali míň věcí, ale za to kvalitní
Češi před krizí daleko více plýtvali potravinami, než je tomu dnes. V přepočtu na obyvatele připadá asi 90 kilogramů jídla, které putuje do popelnice. "Před krizemi se vyhazovalo zhruba 20 procent potravin, dnes je to pouze 10 procent. Možná tím, že lidé začali přemýšlet nad tím co a kolik stojí, tak začali plánovat, co si skutečně koupí," říká Tomáš Prouza. Podle něj navíc lidé sice nakupovali méně potravin, ale za to daleko kvalitnější, které jim jednoduše bylo líto vyhodit.
Video: Porostou ceny potravin? "Někteří potravináři vydělali na strašení lidí vysokými cenami," říká Prouza | BH Securities
Čím méně cukru, tím nižší daň
V podcastu Offline Štěpána Křečka přišla řeč i na spotřební daň, konkrétně na cukr. Ten Češi konzumují v daleko vyšší míře, než by měli. Obdobný problém mají lidé v tuzemsku i se solí, kde denní průměr trojnásobně přesahuje doporučenou dávku. Prouza by proto rád otevřel diskuzi okolo spotřební daně na cukr. "Pokud řeknu, že tam bude nějaká spotřební daň, tak to většina lidí se skřípěním zubů zaplatí a někdo možná změní chování. Pokud ale řeknu, že míra zdanění je závislá na množství cukru a že ta daň bude nižší, čím méně cukru tam bude, tak vzniká určitý motivační nástroj. Nakonec můžeme dojít do stavu, že výrobci snížit množství cukr ve svých výrobcích, přitom lidem to bude chutnat velice podobně. Je to celé o hledání chytré ekonomické motivace!"
Chleba nikdy nebude stát 200 korun
V předchozím díle se Tomáš Prouza opřel do České národní banky a do politiků, tentokrát to schytali potravináři. Ti podle něj nejvíc vydělali na tom, že strašili lidi vysokými cenami základních potravin kvůli energetické krizi a následné inflaci. "Oni věděli, že chleba nikdy nebude stát 200 korun, ale když s tím chodili do médií a následně ten chleba zdražil třeba o 20 procent, tak lidé si řekli, že to není tak hrozné. Tohle byl podle mě velmi propracovaný marketingový tah. Vzpomeňme si, jak potravináři měli v krizovém roce rekordní zisky."
Štěpán Křeček se se svým hostem bavil také o cestovním ruchu v České republice, který se pomalu vzpamatovává z uplynulých let. "Češi byli trochu donuceni během covidu jezdit na dovolenou po Česku a tou dobrou zprávou je, že jim tento zvyk zůstal dodnes. Samozřejmě, že už zase jezdí i do zahraničí, ale pociťujeme to, že stále jsou oblíbené víkendové nebo jednodenní výlety po naší krajině," říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Ve 151. díle se ale řešila i další témata, třeba vzestup české zážitkové gastronomie nebo to, jestli se Česká republika může stát evropským ekonomickým tygrem.
