V roce 2035 může 51 procent obyvatel světa mít nadváhu či obezitu, pokud země nezlepší prevenci nebo léčbu a současné trendy budou pokračovat. Upozorňuje na to World Obesity Federation (Světová federace pro obezitu) k příležitosti Světového dne obezity, který připadá na sobotu. Náklady na léčení této nemoci a jejích důsledků v roce 2035 organizace vyčíslila na 4,32 bilionu dolarů, tedy skoro tři procenta celosvětového HDP. Přirovnává to k ekonomickým dopadům pandemie covidu-19 v roce 2020.
Světová federace pro obezitu předpovídá, že zatímco v současnosti trpí obezitou jeden ze sedmi lidí, za 12 let to bude už každý čtvrtý. Za obezitu označuje body mass index (BMI) vyšší než 30. Index odpovídá hmotnosti v kilogramech, která se vydělí druhou mocninou výšky v metrech. Ideální zdravá váha se pohybuje mezi hodnotou 18,5 a 25. Od 25 do 30 je nadváha.
Autoři zprávy předvídají, že v České republice bude v roce 2035 trpět obezitou 35 procent dospělých, strmější nárůst počtu očekávají u mužů než u žen a v případě dětí u chlapců než u dívek. Zatímco před třemi lety bylo v Česku 15 procent chlapců obézních, v roce 2035 to bude už více než čtvrtina. Náklady na řešení tohoto onemocnění vyjdou na 3,4 procenta HDP, tedy více, než bude celosvětový průměr. V roce 2020 to bylo 2,7 procenta HDP.
Odborníci upozorňují, že celosvětově rychle přibývá dětí a adolescentů s obezitou, v případě chlapců se jejich počet do roku 2035 může zdvojnásobit, u dívek jejich počet může celosvětově vzrůst až o 125 procent. "Vlády a lidé v rozhodujících pozicích na celém světě musejí udělat vše pro to, aby se zabránilo přesunu zdravotních, sociální a ekonomických nákladů na mladší generaci," uvedla Louise Baurová, prezidentka Světové federace pro obezitu. Australská pediatrička Baurová patří k předním světovým odborníkům na dětskou obezitu. Podle ní je třeba analyzovat základní faktory, které jsou příčinou obezity, a aktivně zapojit mladé lidí do řešení tohoto problému.
Podle zprávy je důležité, aby jednotlivé země měly komplexní plány pro prevenci a léčbu obezity a podporovaly lidi, kteří tuto nemoc mají. Zároveň autoři zprávy uznávají, že negativní vliv při řešení nadváhy a obezity mají dopady klimatické krize, omezení související s pandemií covidu-19, nové pandemie a chemické znečištění, které ovlivňuje endokrinní systém lidí.
Zatímco obezita bývá spojována s bohatými zeměmi, šíří se ve středně a nízkopříjmových zemích, které jsou často nejméně připraveny na tuto nemoc a její následky reagovat. Devět z deseti zemí s největším očekávaným nárůstem počtu obézních lidí je v Africe a Asii. Důvod k tomu jsou změny stravovacích zvyků, kdy v jídelníčku lidí přibývá vysoce zpracovaných potravin, sedavý způsob života, slabá kontrola potravin a jejich marketingu a menší objem peněz na zvládání problémů s hmotností a na zdravovědu.
Český statistický úřad před měsícem uvedl, že průměrný dospělý obyvatel ČR má mírnou nadváhu. Jeho BMI se od roku 2017 do loňska zvedl z 25,2 na 26,2. Každý pátý muž trpí obezitou, u žen je to o něco méně.
Experti poukazují na to, že BMI je jen orientační ukazatel. Liší se i pro jednotlivé věkové kategorie.
Témata: obezita
Související
4. března 2020 10:37
18. května 2019 13:05
17. srpna 2018 10:21
11. dubna 2018 10:43
9. března 2018 13:23
11. dubna 2016 8:09
