Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vitaminů K2 a D3 má většina z nás nedostatek. Jak je doplnit?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vitaminy K2 a D3 jsou pro náš organismus velice důležité živiny. Přesto jich má většina z nás nedostatek, což má vliv na stav našich kostí, cév i imunitního systému. Jak ukázal nedávno uskutečněný internetový průzkum, o těchto vitamínech nemáme téměř žádné povědomí a tudíž ani potřebu je jakkoliv doplňovat.

Slunce v prášku

Vitaminu D3 se často říká sluneční vitamin. Lze ho totiž do těla částečně získat ze slunečního svitu. Je často spojovaný s problematikou osteoporózy, protože jeho příjem je potřebný pro vstřebávání vápníku – tedy na stavbu kostí. Méně už se ví o jeho významném vlivu na imunitní systém, na neuro-svalové funkce a o jeho schopnostech chránit před infekcemi a v zimních měsících i před prochladnutím a chřipkou. Hladinu vitaminu D3 v organismu je dobré nechat si změřit u lékaře, což ale dle nedávno uskutečněného průzkumu využívá jen 7% dotázaných. Přitom hlídat si hladinu tohoto vitaminu v krvi je zcela zásadní obzvlášť v těhotenství nebo v období menopauzy a ve vyšším věku obecně, kdy je nedostatek vitaminu D největší. Vitamin D je nejlepší čerpat ze slunečního záření a podpořit pohybem venku, a pak samozřejmě ze stravy, ze které ale vstřebáme pouze 5 - 10 % doporučené dávky.Co ovlivňuje vstřebávání D3 do organismu ze slunečního záření:

Intenzita slunečního svitu – v našem pásmu lze D3 ze slunce čerpat zhruba jen v období červenec-srpen, v poledne; přísun omezuje smog Fototyp a stáří kůže – obecně platí, že tmavší typy mají menší schopnost vstřebávat D3 kůží; stejně tak starším lidem už kůže tak dobře nevstřebává

Záhadné káčko

Abychom efektivně vstřebávali vápník a chránili tak svoje kosti a zuby, potřebujeme dostatečný přísun vitaminu D. A aby se v těle vápník ukládal tam, kam má (do kostí a zubů), potřebujeme vitamin K2. „Vitamin K2 patří do stejné skupiny jako vitaminy A, D a E, ale ve srovnání s nimi toho o něm zatím moc nevíme. Přitom jeho účinky na organizmus jsou veskrze pozitivní,“ říká MUDr. Jana Čepová, Ph.D. z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF a  FN v Motole. Již byl zdokumentován vliv K2 na výskyt diabetu mellitu 2. typu, byly též zjištěny protizánětlivé účinky a byly prokázány protirakovinné účinky. Dále byla popsána spojitost nízkých hladin vitaminu K2 s výskytem Alzheimerovy choroby.

Ze stravy ale vstřebáme jen něco kolem 10 % doporučeného množství tohoto vitaminu, přesto jen necelých 18 % dotázaných doplňuje vitamin K2 vitaminovými doplňky.

Potravina

Množství

Vitamin K2 (μg)

(doporučená denní dávka dospělého = 70-120 µg vitaminu)

Vaječné žloutky

100 g

29,1 – 33,5

Kuřecí maso

100 g

5,8 – 11,3

Vepřové maso

100 g

0,2 – 9,9

Hovězí maso

100 g

1,1 – 9,3

Sýr

100 g

40,3

Mléko

100 g

0,8 – 1,0

Fermentované sójové boby

100 g

939 – 998

Obohatit stravu nebo navštívit lékárnu?

Vitaminy D3 i K2 jsou rozpustné v živočišných tucích, nejvíce jich najdeme v tvrdých sýrech, mořských rybách (hlavně vitamin D), mase, tvarohu, vaječných žloutcích atd. Mnohé klinické studie z posledních let dokazují, že většina populace trpí jejich nedostatkem. „Dosáhnout správné hladiny vitaminů D3 a K2 pouze stravou a pobytem na slunci je v našich podmínkách prakticky nemožné, proto doporučuji doplňovat pestrou stravu vitaminovými doplňky,“ říká MUDr. Jana Čepová, Ph.D. Přesto 80% dotázaných v internetovém průzkumu uvedlo, že vitaminové doplňky K2 nebo D3 neužívají oni, ani nikdo z jejich známých. Navštívit lékárnu se tedy v tomto případě vyplatí – ale vybírat vitaminy je dobré s rozmyslem – dát na kvalitu dodavatele a především si všímat deklarovaného množství účinné látky. Informace k vitamínům D3 a K2 a jejich kombinacím lze najít na webu www.jsemstalekost.cz.

Témata:  vitamíny

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy