Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stárnoucí vozový park v Česku: průměrné stáří aut dosahuje alarmující úrovně

Auto, ilustrační fotografie
Auto, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průměrné stáří vozového parku v ČR je alarmující. Podle dat Svazu dovozců automobilů (SDA) dosahuje letos už 16,41 let a auta neustále stárnou. Za posledních deset let se  průměrné stáří registrovaných vozidel zvýšilo o 2,35 roku. Je však situace opravdu tak špatná? 

„Položili jsme si zásadní otázku: Jaká auta skutečně potkáváme na silnicích? Abychom získali odpovědi,  provedl náš tým datových odborníků rozsáhlé analýzy vozidel, která skutečně jezdí na STK.  Zjistili jsme, že osobní auta, která svědomitě jezdí na STK každé 2 roky mají průměrné stáří 12,74 let (pozn. do  výpočtu byla váženým průměrem zahrnuta i osobní auta do 4 let, která na technickou kontrolu ještě  nemusí). Nicméně některá vozidla jsou nabízena k prodeji a aktuálně platnou STK nemají. Pro správnější  pohled na vozidla v reálném provozu jsme také spočítali průměrné stáří těch osobních aut, která  úspěšně absolvovala povinnou technickou kontrolu v posledních 4 letech. Vyšlo nám průměrné stáří  13,79 let. I tato hodnota je tedy o 2,62 roku méně než průměrné stáří všech registrovaných vozidel,“  vysvětluje Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia, která monitoruje trh a provádí odborné analýzy  v oblasti automotive. 

Ještě zajímavější pohled pak nabízí analýza průměrného stáří vozidel, která reálně jezdí po silnici.  „Zjistili jsme, že polovinu všech kilometrů najetých osobními vozidly za rok najedou auta do 8 let  stáří,“ zdůrazňuje ředitel Cebia. Dodává, že ačkoli situace ohledně stáří vozidel není v České republice  ideální, není ani tak špatná, jak se na první pohled zdá. Skutečné stáří provozovaných vozidel má vliv i  na správný výpočet emisí. Česká republika je přitom v Evropě označována za nejtoxičtější zemi*.  V rámci výpočtů pracovala Cebia s unikátními VIN, tedy reálnými vozidly a jejich skutečnými nájezdy.  Jedná se tedy o dosud nejpřesnější analýzu. 



Důvodem, proč český vozový park vykazuje tak vysoké číslo, tedy průměrné stáří 16,41 roku, je 
skutečnost, že v České republice mají lidé více aut na osobu než ve většině zemí Evropy a každým rokem  se posunujeme v tomto žebříčku nahoru.  „Při zakoupení nového vozu do rodiny si Češi nechávají  stávající starší auta jako další auto do rodiny a stává se, že ho prakticky neprovozují nebo s ním ani nejezdí na STK,“ vysvětluje Martin Pajer. Za posledních deset let přibylo v Česku v rámci registrací více než 1,76 milionů osobních aut, přičemž počty vyřazených aut – vozidla vyvezená i zrušená – se vyjma  roků 2015 a 2016 nemění tak výrazně, jako narůstá vozový park. Tempo nárůstu počtu vozidel však  zpomaluje – v roce 2014 činil meziroční nárůst 4,07 %, zatímco letos za první tři kvartály „jen“ 1,54 %. 

Z hlediska velikosti vozového parku, tedy registrovaných vozidel, se Česká republika v rámci Evropy  nachází na 9. místě. Tato statistika od ACEA** přitom nebere v ohled počet obyvatel, pracuje čistě jen s počtem aut. Podle průměrného stáří pak České republice podle stejného zdroje náleží 28. místo z 29  evropských zemích, které byly součástí této analýzy. Starší vozidla než v ČR už mají jen v Řecku, kde  jejich průměrné stáří dosahuje 17,3 roku. Například v Německu dosahuje vozový park průměrného stáří jen rovných 10 let. 

Podle dat Eurostatu z roku 2023 se v rámci EU nacházíme na 10. pozici, co se týče podílu aut do 2 let  stáří. V případě vozidel do 10 let stáří klesáme na 14. pozici a dostává se před nás Slovinsko, Itálie,  Španělsko a Chorvatsko.

Témata:  auta

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Onemocnění na dovolené může změnit čerpání volna i výplatu

Střevní potíže, horečka, úraz nebo respirační infekce mohou závěr dovolené výrazně zkomplikovat. Z pracovního hlediska je přitom důležité, zda zaměstnanec onemocněl ještě během čerpání dovolené, nebo až po návratu domů. Rozhodující není pouze okamžik, kdy se objevily první příznaky, ale především datum, od kterého jej lékař uzná dočasně práce neschopným.