Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ztratila se vám věc odložená během vyšetření na poliklinice? Požadujte náhradu škody

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vyhlížíte konec přísných omezení maloobchodu a služeb s vidinou návštěvy divadla, restaurace, kina nebo fitness centra? Anebo vás čeká očkování či jiný zákrok ve zdravotnickém zařízení? Tyto provozy spojuje mimo jiné odpovědnost jejich provozovatelů za věci, které si u nich jejich návštěvníci odloží.

Jistě jste se už někdy setkali s nápisem „Za věci odložené v čekárně neručíme“. V nadsázce řečeno, jde o téměř povinnou výbavu čekáren nejen zdravotnických zařízení. Jak je to ale s odpovědností za ztrátu nebo poškození odložené věci podle zákona? „Provozovatel zařízení, jehož provoz s sebou přináší pravidelné odkládání věcí, je ze zákona za jejich ztrátu nebo poškození odpovědný, pokud návštěvník svou věc odloží na místě, které je k tomu určené. Není-li zde místo určené pro odkládání věcí nebo je-li takové místo zaplněné, odpovídá provozovatel za ztrátu nebo poškození věci i tehdy, pokud ji návštěvník odloží na místo, které je pro to obvyklé, nikoliv přímo určené,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Nejčastěji odkládanými věcmi jsou svršky oblečení. Pokud je tedy v nemocničním, restauračním, divadelním nebo obdobném zařízení věšák či dokonce šatna, za ztrátu nebo poškození svršků návštěvníka odložených na těchto místech, včetně obsahu kapes, odpovídá provozovatel takového zařízení. Pokud se v něm věšák nenachází nebo na něm už není místo, a návštěvník svůj svršek proto přehodí přes opěrátko židle, považuje se toto místo za obvyklé pro odkládání věcí tohoto druhu. A tak i v tomto případě nese provozovatel za ztrátu nebo poškození svršku odpovědnost.

Kdy se provozovatel této odpovědnosti zprostí? Především tehdy, když odloženou je věc, kterou v daném zařízení není nutné ani obvyklé odkládat. „Zuje-li si návštěvník restaurace boty, nepochybně nejde o věc, která by musela být odložena, a případná ztráta nebo poškození tak nemůže jít k tíži provozovatele. Opačný závěr by platil pro některé čajovny, kde je naopak zutí bot běžné, někdy přímo povinné,“ vysvětluje Eduarda Hekšová. A dodává: „Dále není provozovatel odpovědný za ztrátu nebo poškození věci v případě, kdy návštěvník má danou věc v bezprostředním dohledu. Odloží-li si zákaznice kavárny na stůl kabelku a je u něj po celou dobu přítomna, je kabelka věcí, která je v jejím bezprostředním dohledu, a proto nejde o odloženou věc.“

Provozovatel zařízení nemůže svoji odpovědnost za ztrátu nebo poškození odložených věcí návštěvníka jednostranně vyloučit nějakou vývěskou. V případě, že je návštěvníkem spotřebitel, nelze se na vyloučení odpovědnosti ani dohodnout. Taková dohoda by byla neplatná.

„Právo na náhradu škody způsobené ztrátou nebo poškozením odložené věci je nutné u provozovatele zařízení uplatnit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se návštěvník o škodě dozvěděl. Zpravidla se tento den kryje se dnem, kdy ke škodě došlo. Pokud by právo nebylo v této 15denní lhůtě uplatněno, tak zaniká,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Témata:  dTest zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

10. března 2025 11:03

6. března 2025 20:21

Fico prosadil své: Ukrajina umožní tranzit ruského plynu, ceny plynu v EU klesají

Slovenský premiér Robert Fico dosáhl svého. Lídři zemí EU se za něj dnes postavili, takže Ukrajina bude muset Slovensku pustit plyn, i kdyby měl být ruský. Plyn v EU tak i proto dramaticky zlevňuje. za poslední necelý měsíc jeho burzovní cena spadla o více než třetinu.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Služební cesta: Co vše platí firma a jaké náhrady vám náleží

Cestovní náhrady jsou klíčovým tématem pro zaměstnavatele i zaměstnance, jelikož upravují výdaje spojené s pracovními cestami, jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Tento systém náhrad vymezuje, jaké výdaje jsou uznány jako pracovní náklady a jakým způsobem se mají proplácet. Je důležité pochopit, že cestovní náhrady nejsou pouze záminkou k refundaci nákladů, ale jsou podloženy právními předpisy, které zajišťují spravedlivé zacházení se zaměstnanci a správné vykazování výdajů pro zaměstnavatele.