Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemědělci dostanou příští rok v národních dotacích téměř 4 miliardy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zemědělci dostanou příští rok v národních dotacích 3,8 miliardy korun. Vládní návrh dotačních programů dnes schválila Sněmovna. Částka je stejná jako na letošek. Nejvíce peněz, přes miliardu korun, by mělo jít na zlepšování podmínek v chovech hospodářských zvířat.

Pro živočišnou výrobu je v dotačních programech vyčleněna nejvyšší suma, 2,7 miliardy korun. "Důvodem je snaha bránit nepříznivému vývoji některých odvětví živočišné výroby, jež je nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově a která v současnosti ztrácí pozice," stojí v podkladech. Zmiňují v této souvislosti chovy prasat a drůbeže.

Do potravinářství půjde příští rok 578 milionů korun. Na rostlinnou výrobu je vyčleněno 351,4 milionu korun.

V nákazovém fondu bude 763 milionů korun, na poradenství a vzdělávání plánuje stát přerozdělit 141 milionů, například na podporu potravinových bank 63 milionů korun či na podporu producentů kvalitního mléka 400 milionů korun. Stát také plánuje přerozdělit tři miliony korun na podporu obcím, aby měly peníze na péči o zvířata, která jsou odebrána například kvůli týrání původním majitelům.

Témata:  finance zemědělství

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.