Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemědělci dostanou příští rok v národních dotacích téměř 4 miliardy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zemědělci dostanou příští rok v národních dotacích 3,8 miliardy korun. Vládní návrh dotačních programů dnes schválila Sněmovna. Částka je stejná jako na letošek. Nejvíce peněz, přes miliardu korun, by mělo jít na zlepšování podmínek v chovech hospodářských zvířat.

Pro živočišnou výrobu je v dotačních programech vyčleněna nejvyšší suma, 2,7 miliardy korun. "Důvodem je snaha bránit nepříznivému vývoji některých odvětví živočišné výroby, jež je nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově a která v současnosti ztrácí pozice," stojí v podkladech. Zmiňují v této souvislosti chovy prasat a drůbeže.

Do potravinářství půjde příští rok 578 milionů korun. Na rostlinnou výrobu je vyčleněno 351,4 milionu korun.

V nákazovém fondu bude 763 milionů korun, na poradenství a vzdělávání plánuje stát přerozdělit 141 milionů, například na podporu potravinových bank 63 milionů korun či na podporu producentů kvalitního mléka 400 milionů korun. Stát také plánuje přerozdělit tři miliony korun na podporu obcím, aby měly peníze na péči o zvířata, která jsou odebrána například kvůli týrání původním majitelům.

Témata:  finance zemědělství

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.