Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zájem o víno klesá, Francie platí vinařům v Bordeaux za rušení vinic

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dokonce i "nektar bohů" podléhá klimatickým změnám a mánii po řemeslných pivech. Vinaři v prestižním francouzském regionu Bordeaux se chystají vytrhat i s kořeny tisíce hektarů vinic, protože změna spotřebitelských návyků a globální oteplování zasáhly jeden z korunních klenotů francouzského zemědělství, upozornil server Politico.

Vzhledem k tomu, že Bordeaux má v povědomí veřejnosti postavení prestižního regionu, se to může zdát překvapivé. Avšak kombinace řady faktorů, včetně poklesu spotřeby červeného vína, klesající poptávky z Číny a obtíží s produkcí vína ve stále teplejším prostředí, produkci vína ve Francii razantně mění.

Spotřeba červeného vína ve Francii v posledních desetiletích výrazně klesla, protože zdejší spotřebitelé se obracejí k jiným, více osvěžujícím nápojům, jako je pivo. Zatímco lahve s vysoce kvalitním vínem z Bordeaux, včetně nejprestižnějších označovaných jako grand cru, stále nacházejí své kupce snadno, poptávka po běžných červených vínech pro masový trh klesá. To snížilo ceny natolik, že pro mnoho vinařů je výhodnější zničit vinice a získat odškodnění než pokračovat v produkci vína.

Francouzská vláda plánuje poskytnout vinařům miliony eur na vytrhání révy i s kořeny. Cílem tohoto programu, který byl vyhlášen letos na každoročním zemědělském veletrhu Salon de l'agriculture v Paříži, je snížit produkci a umožnit vinařům využít půdu k jiným činnostem. Realizace programu je naplánována na letošní podzim, vinaři dostanou kompenzace koncem letošního roku. Veřejné prostředky se použijí k tomu, aby neprodané víno bylo přeměno na průmyslový alkohol k výrobě parfémů nebo dezinfekce na ruce. Současně budou části vinic vykácené, aby se snížila celková produkce.

Úřady nabízejí za každý odstraněný hektar vinice zhruba 6000 eur (přes 144.000 Kč). V departementu Gironde na jihozápadě Francie, který je domovem vína Bordeaux, již bylo podáno přes 1000 předběžných žádostí o účast v programu. Podle oficiálních údajů z dosud podaných žádostí chce třetina žadatelů zcela vytrhat vinice a vzdát se vinařství. Zbytek chce snížit produkci a zaměřit se na kvalitnější vína.

Pro Stéphana Gabarda, který vlastní 40 hektarů vinic v Bordeaux a produkuje převážně červená vína, je snížení produkce jedinou možností, jak se přizpůsobit neúprosnému poklesu prodeje. "Máme problémy s tím prodat vše, co vyprodukujeme, a dáváme přednost snížení objemu produkce, aby odpovídala tomu, co jsme schopni prodat," řekl a dodal, že plánuje vytrhat asi deset hektarů. Loni byl jeho prodej asi o 30 procent nižší než před pandemií nemoci covid-19 v roce 2019. Nadprodukce, kterou Gabard raději nazývá nedostatečnou konzumací, má za následek, že vinaři musí víno prodávat za extrémně nízké ceny. Podle něj lze lahev kvalitního Bordeaux najít v supermarketech již za dvě eura (48 Kč), což označil za ztrátu hodnoty a ztrátu image pro všechny vinaře, kteří se snaží tuto značku propagovat.

Údaje ministerstva zemědělství ukazují, že ve druhé polovině roku 2022 klesla cena červených vín z Bordeaux proti průměrné ceně za předchozích pět let o 21 procent. Zároveň se ale mírně zvýšila průměrná cena bílých vín z Bordeaux.

Pokud se týká vývozu, není situace o mnoho růžovější. Čína, která je stále hlavní vývozní destinací pro Bordeaux, zastavila v době pandemie veškerý dovoz. Přestože se od té doby vývoz do Číny obnovil, nedosáhl stále úrovně před pandemií. Loni podle skupiny zastupující stovky producentů a prodejců vína z Bordeaux CIVB se vývoz do Číny snížil o téměř čtvrtinu. Situace není příznivější ani v případě Spojených států, které jsou druhou největší destinací pro Bordeaux.

Hlavním faktorem klesajícího trendu ve vinařství jsou změny preferencí spotřebitelů. Podle několika průzkumů by prodej piva ve francouzských supermarketech mohl letos poprvé překonat prodej vína. Průzkum mediální firmy RTL zjistil, že spotřeba červeného vína za posledních deset let klesla o 32 procenta, hlavně kvůli nižší konzumaci ve věkové skupině 18 až 35 let.

Vliv mají i klimatické změny. Na jedné straně delší léta a vyšší teploty způsobují u spotřebitelů přesun od červených k bílým a růžovým vínům. "V létě, kdy jsou teploty velmi, velmi vysoké, lidé více inklinují k pití osvěžujících nápojů s nízkou teplotou, jakou jsou bílá, růžová a šumivá crémant," říká Gabard s tím, že producenti z Bordeaux se stále více zaměřují na tato vína. Na druhou stranu by vyšší teploty mohly způsobit, že tradiční vína z Bordeaux budou příliš alkoholická a s vyšším obsahem tříslovin, čímž by se změnily chutě, které jsou s tímto regionem dlouhodobě spojovány. To může odradit dlouhodobé konzumenty.

Podle současných pravidel může být víno Bordeaux pouze z určitých odrůd vinné révy pěstované v přesně vymezené oblasti. Ve snaze přizpůsobit se klimatickým změnám povolily francouzské úřady vinařům zavádět do směsi Bordeaux nové odrůdy hroznů, aby se upravila chuť. Takové změny však mohou trvat i deset let, protože pravidla je povolují pouze tehdy, pokud se provádějí postupně a pod přísnou kontrolou.

Pro dalšího vinaře z Bordeaux Renauda Jeana jsou tato pravidla příliš přísná. Vinař, kterých chce letos vykácet 15 ze svých 35 hektarů, se domnívá, že by se měly postupy trochu liberalizovat, aby bylo možné experimentovat a vytvářet vína, která se přiblíží měnícím se chutím spotřebitelů. Předpovídá, že producenty červeného Bordeaux čekají náročné časy.

Gabard se ohledně budoucnosti snaží být optimistický. Rušení vinic pomůže podle něj mnoha lidem, kteří chtějí v oboru přestat pracovat či odejít do důchodu, a možná udrží mladší, dynamičtější populaci vinařů, která se více orientuje na přidanou hodnotu.

Témata:  vinice víno Francie

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy