Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Výkupní ceny českých zemědělců trvaleji klesají. Zato se zvyšují marže řetězcům

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Ceny zemědělských výrobců se citelně a trvale propadají. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ. Meziroční pokles cen, za které tuzemští zemědělci jsou schopni na trhu odběratelům „udat“ svoji produkci, pokračoval letos v lednu už patnáctý měsíc v řadě. V lednu pokles představoval 2,8 procenta. Někteří zemědělci jsou tak ohrožení až existenčně. Týká se to hlavně chovatelů, neboť jsou to ceny zvláště živočišné produkce, které se citelně propadají. V lednu tento pokles činil meziročně 8,2 procenta. Ceny v oblasti rostlinné agrární výroby přitom rostly, o 2,3 procenta.

Zvláště citelně klesají zejména ceny jatečných prasat, v lednu meziročně o 31,9 procenta. V oblasti rostlinné výroby se pak silně propadají hlavně ceny brambor, a to o 37,7 procenta. 

Prasata z českých chovů prudce zlevňují i kvůli čínskému zákazu německého dovozu. Koneční čeští spotřebitelé z pádu cen prasat však zase tolik nemají, vepřové totiž zlevňuje jen zhruba třetinově. Nahoru jdou totiž marže, a to jak marže zpracovatelské, tak marže obchodní i marketingová.  

V roce 2020 se cena prasat v ČR propadla o zhruba třetinu. Například cena býků nebo kuřat loni zdaleka tak neklesla, pokud vůbec. Cena prasat, býků či kuřat se pak souhrnně ocitá pod tlakem také z důvodu koronavirového zavření restaurací, které snižuje poptávku po vepřovém, hovězím, kuřecím a dalších druzích masa.  

Cena prasat v ČR ale padá zejména kvůli jejich přebytku na evropském trhu. Za ni může epidemie afrického moru prasat. Ta původně, v létě 2018, propukla v Číně. Postupně se rozšířila do některých dalších asijských a nakonec i evropských zemí, včetně Německa či Polska. Číně a dalším asijským zemím se však mezitím podařilo nákazu vymýtit. Aby si ji k sobě znovu nezavlekly, zakázaly dovoz z evropských zemí, kde se vyskytla. Tím pádem například němečtí chovatelé prasat přišli o obrovské odbytiště v podobě právě čínského trhu. Přebytečná německá prasata tak „zaplavila“ evropský trh, což stlačuje jejich cenu i na blízkém českém trhu, který je s tím německým značně propojený.   

Ač řadu českých chovatelů vzniklá situace ohrožuje až existenčně, koneční tuzemští spotřebitelé zlevnění příliš nepociťují. Zatímco cena prasat loni spadla o třetinu, cena vepřového v obchodech jen o deset až dvanáct procent. Své marže si tak navyšují jak zpracovatelé, tak velkoobchodníci s masem a konečně i samotné řetězce a další finální prodejci.     

Jak vlastně cena prasat a vepřového klesá v konkrétním číselném vyjádření? Zatímco v lednu 2020 podle údajů ČSÚ dodávali chovatelé prase jatečné v živém k průmyslovému zpracování za 37,40 koruny v přepočtu na kilogram, loni v prosinci už to bylo jen za 25,90 koruny. Cena prasat, která zemědělci dodávají ke zpracování, se tak loni propadla o zhruba 31 procent.  

Zlevnilo i zpracované maso, byť už ne tak výrazně. Například kilogram vepřové kýty bez kosti během roku 2020 zlevnil dle ČSÚ z lednové ceny přes 100 korun na prosincovou cenu 75,40 koruny, čili zhruba o čtvrtinu. Zatímco tedy cena zemědělských výrobců – tedy cena, za niž chovatelé dodávají prasata ke zpracování – klesla skoro o třetinu, cena průmyslových výrobců pak v případě konkrétně vepřové kýty bez kosti poklesla pouze právě o čtvrtinu.   

Došlo tedy evidentně k navýšení zpracovatelské marže, což je rozdíl mezi cenou průmyslových výrobců a cenou výrobců zemědělských.   

Ještě menšího zlevnění se pak dočkali koneční spotřebitelé. V lednu 2020 totiž za kilogram vepřové kýty bez kosti platili podle ČSÚ průměrně zhruba 148,50 koruny, kdežto v prosinci 2020 přibližně 131 korun. Zatímco tedy cena zemědělských průmyslů, chovatelů, klesla o skoro třetinu a zatímco cena průmyslových výrobců, tedy samotných zpracovatelů, se snížila o zhruba čtvrtinu, konečný spotřebitel zaznamenal v případě vepřové kýty bez kosti cenový pokles jen přibližně dvanáct procent.  

Vedle zmíněné zpracovatelské marže tudíž došlo také k navýšení obchodní, nebo marketingové marže, anebo obou těchto marží najednou. Obchodní marže představuje rozdíl mezi cenou průmyslového výrobce, tedy zpracovatele masa, a cenou velkoobchodní. Jejím navýšením si tedy své hospodaření vylepšuje velkoobchodník. A marketingová marže pak představuje zase rozdíl mezi cenou velkoobchodní a cenou, kterou platí konečný spotřebitel třeba hypermarketu nebo v řeznictví. Navýšením marketingové marže si své hospodaření zlepšuje zase právě třeba řetězec.   

Tedy z toho, že v Číně před třemi lety vypukla epidemie moru prasat, dnes vydělávají třeba řetězce v ČR, zatímco tuzemští chovatelé těží až existenčnímu ohrožení.   

Témata:  ekonomika potraviny Zvířata

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy