Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Venkovské prodejny chtějí instalovat solární panely, úřady nesouhlasí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Obchody v obcích a menších městech chtějí podle Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) řešit zdražování energií instalací solárních panelů. Často ale narážejí na odpor úřadů, které nechtějí jejich umisťování na prodejny s plochými střechami povolovat. AČTO, která sdružuje zhruba 7000 nezávislých obchodů, požádala příslušná ministerstva, aby vyzvala úřady k jednoduššímu postupu. Asociace to dnes sdělila ČTK.

Prudký nárůst energií způsobuje obchodníkům potíže, jsou jedním z důvodů zdražování potravin, uvedl Roman Slamka z Jednoty Volyně, která provozuje obchody na jihu Čech. Solární panely podle něj dokážou zajistit snížení závislosti prodejny na vnějších dodávkách o zhruba 40 procent.

Spotřební družstvo COOP v Uherském Ostrohu má na střechách svých obchodů 46 solárních elektráren. Instalace dalších se nyní ale často zpomaluje kvůli postupu úřadů, nejčastěji jsou proti jejich umístění památkáři. "Velká část našich prodejen jsou obchody s plochými střechami, které byly postavené v 70. a 80. letech. Z našeho pohledu jde o ideální objekty pro umístění solárních elektráren, bohužel je nám často instalace znemožněna, protože by panely byly vidět z nějakého vyvýšeného místa jako jsou rozhledny či věže kostelů," řekl předseda družstva František Polák. Doplnil, že památkáři navíc nepostupují jednotně, někde povolení vystavují bez potíží, jinde v podobných situacích mají proti instalaci panelů námitky.

Předseda AČTO Pavel Březina upozornil, že je stále složitější některé vesnické prodejny udržet v chodu. V době energetické krize by stát i úředníci měli podle něj více než dříve hledat cesty k dosažení energetických úspor na správných místech. "Těmi menší obchody v obcích a malých městech bezpochyby jsou. Je třeba skloubit péči o památky a dodržování stavebních předpisů s péčí o životní prostředí a kvalitu života v obcích," uvedl.

Spolek pro obnovu venkova také apeluje na maximální snahu o zachování vesnických obchodů. "Pokud se venkov nemá stát noclehárnou bez obchodů, škol či hostinců, musí se stát a jeho úřednicí začít na věc dívat z širšího pohledu," řekla předsedkyně spolku Veronika Vrecionová. Dodala, že u západních sousedů se běžně umisťují solární panely dokonce i na střechy venkovských kostelů.

I velké potravinářské řetězce pracují na snižování energetické spotřeby, dříve si tento závazek stanovily především kvůli udržitelnosti. Například společnost Albert investuje miliardy korun do nových technologií a výměny energeticky náročných zařízení jakými jsou chlazení, svícení nebo vytápění. "Modernizovaná prodejna ušetří v průměru třetinu energií," uvedla ředitelka pro udržitelnost v Albertu Martina Černá.

Inflace v České republice v březnu podle dat Českého statistického úřadu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Ceny elektřiny proti třetímu měsíci loňského roku stouply přibližně o čtvrtinu, zemní plyn zdražil o zhruba 38 procent.

Témata:  venkov obchody Solární energie

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.