Z venkova mizí malé prodejny potravin. Vzniku nových brání současný stavební zákon

Český venkov se potýká s postupným úbytkem prodejen, jen vloni jich podle údajů společnosti Nielsen ukončilo svoji činnost 513. Podle zástupců maloobchodu však není situace taková, že by obchody s potravinami pouze mizely. Někteří se naopak snaží budovat nové s moderním vzhledem a konkurovat tak velkým řetězcům. „Velkým problémem je pro nás současná podoba stavebního zákona, konkrétně proces k docílení stavebního povolení. Máme připravené pozemky pro stavbu nových prodejen na venkově, stavět bychom mohli klidně okamžitě. Brání nám v tom však extrémně složitá byrokracie,“ řekl Roman Mazák, předseda obchodního Družstva CBA, které sdružuje více než tisícovku prodejen po celé zemi.Jeho slova potvrzují i poslední data z žebříčku Doing Business, který zpracovává Světová banka. Podle něj se Česká republika propadla z hlediska délky vyřízení stavebního povolení ze 127. na 156. místo ze 190 sledovaných zemí. Na stejné úrovni se tak nyní nachází například Čad, Niger či Venezuela, a to i přes fakt, že Světová banka standardně řadí Česko mezi 35 nejvyspělejších zemí světa.Podle tuzemských obchodníků je přitom současná situace absurdní zejména v tom smyslu, že jedním z hlavních problémů venkova je zejména klesající potravinová obslužnost. Když se přitom objeví subjekt, který chce situaci změnit a zároveň podporuje české obchodníky, stát mu nejde naproti. „Snažíme se podpořit venkov, v určitých obcích jsme schopni postavit novou prodejnu prakticky okamžitě. Zdlouhavě však řešíme spoustu razítek a když se konečně blížíme ke zdárnému cíli, tak zjistíme, že nám propadlo to první. Ve výsledku tak nemáme nejmenší šanci v rozumné době vyřídit stavební povolení,“ doplnil Mazák.

Podle předsedy Družstva CBA tkví hlavní problém v tom, že se k možné stavbě nových prodejen na venkově vyjadřuje příliš mnoho subjektů. Často přitom o dané lokalitě nemají povědomí nebo v ní dokonce nepůsobí. „Zároveň ale řeší nerealizovatelné nesmysly. V ideálním případě by se k dané věci měl vyjádřit daný stavební úřad okresu nebo kraje, který ví, co v dané lokalitě řešit, jak postupovat, případně zda je stavba v souladu či rozporu s územním plánem,“ doplnil Mazák.Rychlost obstarání stavebního povolení by měla v budoucnu změnit novela stavebního zákona, jejíž věcný záměr již letos v červnu schválila vláda. Podle ministerstva pro místní rozvoj, který zákon předkládá, by se povolovací řízení u staveb mělo ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na pouhý rok. Dále by se pak mělo územní a stavební řízení včetně posouzení vlivů na životní prostředí sloučit do jednotného povolovacího řízení. Současně s tím by měl vzniknout i Nejvyšší stavební úřad, který by byl součástí státní správy.Návrh novely se již nyní setkává s kritikou, podle které zákon nahrává developerům nebo jde proti ochraně přírody. Kritizovaným bodem je také zamýšlená fikce souhlasu. Díky ní by tak byla nově žádost považovaná za vyřízenou i v případě, že by se k ní daný úřad nevyjádřil do 30 dnů, u složitějších případů by pak lhůta činila 60 dnů. Podle odpůrců by to mohlo zavdávat prostor pro korupci, maloobchodníci by však výraznější zrychlení uvítali. „Pokud disponujeme všemi prostředky, abychom zlepšili alarmující stav potravinové obslužnosti venkova, ale úmysly nám znemožňuje složitá byrokracie, je nutné systém změnit a zrychlit. Nebýt současného nastavení, mohla být naše síť aktuálně širší o více než deset nových prodejen,“ uzavřel Mazák.

Témata:  venkov,  maloobchod,  pečivo