Teplo v Česku zdražuje až o 150 %. Domácnosti tak po zdražení plynu a elektřiny zažívají další cenový šok

Častým důvodem je loňský vzestup burzovních cen zemního plynu, z něhož se v Česku vyrábí zhruba čtvrtina veškerého dodávaného tepla. Výrobci tepla nejednou čekali do konce loňska na výhodnější ceny. Jenže ty se nedostavily. Naopak. Koncem roku vystoupaly ceny plynu v EU na historický rekord. V EU v té době vážně hrozil blackout a třeba ve Francii nebo Švédsku museli nouzově zapojovat záložní závody, jež vyrábí elektřinu z mazutu. Důvodem byla právě extrémně vysoká cena plynu a obava z jeho nedostupnosti. Z plynu se kromě tepla vyrábí také podstatná část elektřiny.

Výrobci tepla v ČR tak mnohdy byli loni koncem roku nuceni nakupovat plyn velmi draze. Letos musí tyto náklady přenést na své odběratele, i ty z řad domácností. 

V šoku jsou ze zdražení tepla v těchto dnech třeba obyvatelé Vamberku, České Třebové, Benešova nebo Hrádku nad Nisou. Ve všech těchto městech letos narůstají ceny tepla o více než 100 procent v porovnání s loňskem.

Naopak třeba zákazníci liberecké teplárny si připlatí jen jedenáct procent. To ovšem jen proto, že v Liberci vedle plynu využívají také teplo ze spalovny.

Kromě hnědého uhlí, z něhož se v Česku vyrábí zhruba 40 procent tepla, je dalším klíčovým zdrojem tepla biomasa. Z té se v Česku produkuje přibližně patnáct procent tepla. V místech, kde teplárny využívají právě biomasu, tak ceny tepla narůstají méně než v místech, kde k jeho výrobě potřebují plyn nebo uhlí. Uhlí totiž také citelné zdražuje. A nejen uhlí samotné. Ale také jeho spalování, třeba právě v teplárnách. Na historickém rekordu je totiž v těchto dnech cena emisních povolenek EU. Ty si musí teplárny kupovat, aby mohli uhlí spalovat a teplo tak vyrábět. Cena povolenek se blíží úrovni 100 eur za kus.

V předpandemických letech se přitom pohybovala převážně v pásmu od pěti do deseti eur.

Témata:  zemní plyn,  topení