Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Teplo v Česku zdražuje až o 150 %. Domácnosti tak po zdražení plynu a elektřiny zažívají další cenový šok

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Lidé v mnoha koutech Česka čelí v těchto dnech další nepříjemnosti – rostoucím cenám tepla. Není výjimkou, že měsíční záloha platby za teplo vzrostla domácnosti na maloměstě třeba ze 4 tisíc nad 10 tisíc korun měsíčně. V některých oblastech ČR narůstají ceny tepla pro domácnosti i o více než 150 procent.

Častým důvodem je loňský vzestup burzovních cen zemního plynu, z něhož se v Česku vyrábí zhruba čtvrtina veškerého dodávaného tepla. Výrobci tepla nejednou čekali do konce loňska na výhodnější ceny. Jenže ty se nedostavily. Naopak. Koncem roku vystoupaly ceny plynu v EU na historický rekord. V EU v té době vážně hrozil blackout a třeba ve Francii nebo Švédsku museli nouzově zapojovat záložní závody, jež vyrábí elektřinu z mazutu. Důvodem byla právě extrémně vysoká cena plynu a obava z jeho nedostupnosti. Z plynu se kromě tepla vyrábí také podstatná část elektřiny.

Výrobci tepla v ČR tak mnohdy byli loni koncem roku nuceni nakupovat plyn velmi draze. Letos musí tyto náklady přenést na své odběratele, i ty z řad domácností. 

V šoku jsou ze zdražení tepla v těchto dnech třeba obyvatelé Vamberku, České Třebové, Benešova nebo Hrádku nad Nisou. Ve všech těchto městech letos narůstají ceny tepla o více než 100 procent v porovnání s loňskem.

Naopak třeba zákazníci liberecké teplárny si připlatí jen jedenáct procent. To ovšem jen proto, že v Liberci vedle plynu využívají také teplo ze spalovny.

Kromě hnědého uhlí, z něhož se v Česku vyrábí zhruba 40 procent tepla, je dalším klíčovým zdrojem tepla biomasa. Z té se v Česku produkuje přibližně patnáct procent tepla. V místech, kde teplárny využívají právě biomasu, tak ceny tepla narůstají méně než v místech, kde k jeho výrobě potřebují plyn nebo uhlí. Uhlí totiž také citelné zdražuje. A nejen uhlí samotné. Ale také jeho spalování, třeba právě v teplárnách. Na historickém rekordu je totiž v těchto dnech cena emisních povolenek EU. Ty si musí teplárny kupovat, aby mohli uhlí spalovat a teplo tak vyrábět. Cena povolenek se blíží úrovni 100 eur za kus.

V předpandemických letech se přitom pohybovala převážně v pásmu od pěti do deseti eur.

Témata:  zemní plyn topení

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.