Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Ministerstvo financí v dnešní prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.

Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle ministerstva ekonomika ve třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru. Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem, uvedl Stanjura.

V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst. K hospodářskému oživení přispěje zejména oživení poptávky domácností.

Prognóza už zohledňuje dopad vládního konsolidačního balíčku. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic řekl, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku je ale podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika už překoná stagnaci a bude v růstové fázi.

U inflace ministerstvo pro letošní rok ponechalo odhad na 10,9 procenta. V příštím roce podle prognózy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,8 procenta. Stanjura upozornil, že ministerstvo je ve svém odhadu pesimističtější než Česká národní banka (ČNB), podle které bude průměrná celoroční inflace v příštím roce 2,1 procenta.

Trh práce zůstane letos i v příštím roce přehřátý, řekl Stanjura. Nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) by se podle prognózy letos měla zvýšit na 2,8 procenta z loňských 2,3 procenta, v příštím roce bude 2,7 procenta. V dubnu ministerstvo očekávalo letošní nezaměstnanost tři procenta.

Dlouhodobě nízká nezaměstnanost navzdory hospodářskému oslabení má podle Prušvice strukturální příčiny a souvisí s demografickým vývojem v Česku. Kvůli stárnutí populace podle něj za poslední dekádu odešlo z trhu práce zhruba 600.000 lidí. Stanjura podotkl, že pro zahraniční investory je při příchodu do Česka nyní největší obavou, zda seženou dostatek kvalitních zaměstnanců.

Prognóza také předpokládá letošní deficit sektoru vládních institucí 3,6 procenta HDP po loňských 3,2 procenta HDP. Zadlužení vládních institucí by se mělo zvýšit na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP.

Prognóza ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z dubnové predikce):

2022 2023 (odhad) 2024 (odhad) Růst HDP 2,4 -0,2 (0,1) 2,3 (3) Inflace 15,1 10,9 (10,9) 2,8 (2,4) Nezaměstnanost (VŠPS) 2,3 2,8 (3) 2,7 (2,8)

Zdroj: Ministerstvo financí

Témata:  Ministerstvo financí ekonomika

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

13. ledna 2026 18:19

13. ledna 2026 10:52

Jak živnostníci šetří na poplatcích za platební brány

Čím jsou věci složitější, tím je pravděpodobnější, že je lidé odloží. Týká se to i placení. Proto internetoví obchodníci jako samozřejmost nabízí platby kartou – sice z každé platby musí odvést poplatek, ale zákazníci zaplatí hned a obchod je už jistý.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Alena Schillerová

Ministerstvo financí upravilo rozpočet 2026. Deficit stoupá o 24 miliard

Vláda schválila úpravy loňského návrhu státního rozpočtu zohledňující usnesení Poslanecké sněmovny č. 46, kterým byl návrh minulé vlády vrácen k přepracování. Kromě snížení bývalým ministrem financí uměle nadhodnocených příjmů, řádného započítání uměle podhodnocených výdajů, obsahuje návrh snížení provozních a ostatních výdajů o 11,4 mld. Kč, nezbytné přesuny v rámci kapitol a také zapracování lednové makroekonomické predikce.