Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Ministerstvo financí v dnešní prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.

Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle ministerstva ekonomika ve třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru. Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem, uvedl Stanjura.

V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst. K hospodářskému oživení přispěje zejména oživení poptávky domácností.

Prognóza už zohledňuje dopad vládního konsolidačního balíčku. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic řekl, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku je ale podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika už překoná stagnaci a bude v růstové fázi.

U inflace ministerstvo pro letošní rok ponechalo odhad na 10,9 procenta. V příštím roce podle prognózy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,8 procenta. Stanjura upozornil, že ministerstvo je ve svém odhadu pesimističtější než Česká národní banka (ČNB), podle které bude průměrná celoroční inflace v příštím roce 2,1 procenta.

Trh práce zůstane letos i v příštím roce přehřátý, řekl Stanjura. Nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) by se podle prognózy letos měla zvýšit na 2,8 procenta z loňských 2,3 procenta, v příštím roce bude 2,7 procenta. V dubnu ministerstvo očekávalo letošní nezaměstnanost tři procenta.

Dlouhodobě nízká nezaměstnanost navzdory hospodářskému oslabení má podle Prušvice strukturální příčiny a souvisí s demografickým vývojem v Česku. Kvůli stárnutí populace podle něj za poslední dekádu odešlo z trhu práce zhruba 600.000 lidí. Stanjura podotkl, že pro zahraniční investory je při příchodu do Česka nyní největší obavou, zda seženou dostatek kvalitních zaměstnanců.

Prognóza také předpokládá letošní deficit sektoru vládních institucí 3,6 procenta HDP po loňských 3,2 procenta HDP. Zadlužení vládních institucí by se mělo zvýšit na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP.

Prognóza ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z dubnové predikce):

2022 2023 (odhad) 2024 (odhad) Růst HDP 2,4 -0,2 (0,1) 2,3 (3) Inflace 15,1 10,9 (10,9) 2,8 (2,4) Nezaměstnanost (VŠPS) 2,3 2,8 (3) 2,7 (2,8)

Zdroj: Ministerstvo financí

Témata:  Ministerstvo financí,  ekonomika

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

2. října 2026 14:32

Zemědělci dostanou na dotacích 75 procent předem. Výplata začne v říjnu

Zemědělci letos dostanou na přímých platbách vyšší zálohy než loni. Státní zemědělský intervenční fond začne s jejich zrychlenou výplatou podle ministerstva zemědělství od 6. října.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.