Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí překvapivým návrhem vyšší dividendy zaskočilo i ČEZ, chce si z jeho zisku vzít o 11 miliard více, než s čím podnik počítal

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii.

Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.

Valná hromada, která o výši dividendy rozhodne, se koná 26. června.

Překvapivý protinávrh ministerstva financí by znamenal, že se mezi akcionáře ČEZ rozdělí celých 100 procent upraveného čistého zisku podniku za rok 2022. Návrh znějící na 117 korun na akcii předpokládá rozdělení pouze 80 procent zisku. Podniku by tak při vyšší dividendě zbylo méně peněz z nerozděleného zisku, například na investice.

Pokud by nakonec valná hromada souhlasila s návrhem státu a dividenda by skutečně činila 145 korun, půjde nominálně o bezmála třikrát vyšší dividendu, než je ta dosud historicky nejvyšší. Tu ČEZ akcionářům vyplácel v roce 2010 a činila 53 korun na akcii. V pondělí lze proto očekávat citelný růst akcií ČEZ, nejspíše kolem pěti až sedmi procent oproti nynější hodnotě 1042 korun za akcii. Záměr říci si o vyšší dividendu je totiž pozitivní zprávou pro cenový vývoj dané akcie a pro všechny akcionáře, včetně minoritních držitelů akcií z řad široké veřejnosti. V pondělí by tedy měl být o akcii na burze enormní zájem.

Jestliže bude tedy dividenda opravdu činit 145 korun na akcii, stát coby zhruba 70procentní vlastník ČEZ získá přes 54 miliard korun, a to místo necelých 44 miliard, které získá při výplatě dividendy 117 korun za akcii. Navíc stát může počítat s vyšším inkasem z patnáctiprocentní srážkové daně z dividend minoritních akcionářů. Ta by měla dohromady vynést zhruba 3,5 miliardy při dividendě 145 korun na akcii, namísto 2,8 miliardy, které státu vynese při dividendě 117 korun na akcii. Celkově si tak státní rozpočet případnou vyšší dividendou polepší o zhruba jedenáct miliard korun.

Ministerstvo financí se snaží z ČEZ vytáhnout více peněz na dividendě, neboť se mu bortí plán letošního inkasa daní z mimořádných zisků a z mimořádných odvodů výrobců elektřiny. Už v těchto dnech podle všeho ministerstvo financí vyčerpalo celý „povolený“ schodek, který mu legislativa umožňuje. Ten pro letošek činí 295 miliard korun. I s případnými jedenácti miliardami korun navíc z vyšší dividendy ČEZ tak ministerstvo financí bude s největší pravděpodobností nuceno novelizovat rozpočtový zákon a novou úroveň maximálního schodku stanovit nad hodnotu 300 miliard korun, nejspíše poblíž hodnoty 350 miliard.   

Témata:  Ministerstvo financí ČEZ

Související

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 18:19

6. ledna 2026 10:43

Pojištění na zimní dovolenou: Co musí krýt, jinak riskujete statisíce

Zima láká na hory, ale na svahu stačí okamžik nepozornosti a z drobného pádu je transport do nemocnice. K tomu přidejte náklady na zásah horské služby, případný vrtulník, pobyt doprovodu, tlumočení či návrat domů. Zimní počasí navíc zvyšuje riziko dopravního kolapsu, případně nemoci, kvůli níž je nutné dovolenou zrušit. Zrušená dovolená pak často znamená propadlé ubytování nebo třeba skipas. Než zaplatíte zájezd, vyplatí se z uvedených důvodů zvážit pojištění.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Andrej Babiš

Komentář

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.