Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí překvapivým návrhem vyšší dividendy zaskočilo i ČEZ, chce si z jeho zisku vzít o 11 miliard více, než s čím podnik počítal

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii.

Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.

Valná hromada, která o výši dividendy rozhodne, se koná 26. června.

Překvapivý protinávrh ministerstva financí by znamenal, že se mezi akcionáře ČEZ rozdělí celých 100 procent upraveného čistého zisku podniku za rok 2022. Návrh znějící na 117 korun na akcii předpokládá rozdělení pouze 80 procent zisku. Podniku by tak při vyšší dividendě zbylo méně peněz z nerozděleného zisku, například na investice.

Pokud by nakonec valná hromada souhlasila s návrhem státu a dividenda by skutečně činila 145 korun, půjde nominálně o bezmála třikrát vyšší dividendu, než je ta dosud historicky nejvyšší. Tu ČEZ akcionářům vyplácel v roce 2010 a činila 53 korun na akcii. V pondělí lze proto očekávat citelný růst akcií ČEZ, nejspíše kolem pěti až sedmi procent oproti nynější hodnotě 1042 korun za akcii. Záměr říci si o vyšší dividendu je totiž pozitivní zprávou pro cenový vývoj dané akcie a pro všechny akcionáře, včetně minoritních držitelů akcií z řad široké veřejnosti. V pondělí by tedy měl být o akcii na burze enormní zájem.

Jestliže bude tedy dividenda opravdu činit 145 korun na akcii, stát coby zhruba 70procentní vlastník ČEZ získá přes 54 miliard korun, a to místo necelých 44 miliard, které získá při výplatě dividendy 117 korun za akcii. Navíc stát může počítat s vyšším inkasem z patnáctiprocentní srážkové daně z dividend minoritních akcionářů. Ta by měla dohromady vynést zhruba 3,5 miliardy při dividendě 145 korun na akcii, namísto 2,8 miliardy, které státu vynese při dividendě 117 korun na akcii. Celkově si tak státní rozpočet případnou vyšší dividendou polepší o zhruba jedenáct miliard korun.

Ministerstvo financí se snaží z ČEZ vytáhnout více peněz na dividendě, neboť se mu bortí plán letošního inkasa daní z mimořádných zisků a z mimořádných odvodů výrobců elektřiny. Už v těchto dnech podle všeho ministerstvo financí vyčerpalo celý „povolený“ schodek, který mu legislativa umožňuje. Ten pro letošek činí 295 miliard korun. I s případnými jedenácti miliardami korun navíc z vyšší dividendy ČEZ tak ministerstvo financí bude s největší pravděpodobností nuceno novelizovat rozpočtový zákon a novou úroveň maximálního schodku stanovit nad hodnotu 300 miliard korun, nejspíše poblíž hodnoty 350 miliard.   

Témata:  Ministerstvo financí ČEZ

Aktuálně se děje

24. dubna 2024 16:25

Valorizace důchodů 2025: První prognózy naznačují očekávané navýšení

Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

České domácnosti loni platily za elektřinu nejvíce v EU, přestože Česko vyvezlo takřka nejvíce elektřiny v celé EU

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy: Česko je ryze z ekonomického hlediska určitou anomálií. Vykazuje sice poměrně výrazný nadbytek vyprodukované elektřiny, avšak přesto jeho domácnosti čelí jejím vysokým cenám. Dokonce nejvyšším v celé EU ve vyjádření dle standardu kupní síly, které umožňuje mezinárodní porovnatelnost. A to přitom tedy Česko loni v čistém vyjádření vyváželo čtvrtý největší objem elektřiny v EU.