Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pětihodinové jednání Maláčové a Schillerové o rozpočtu skončilo bez výsledku

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Jednání ministryň práce Jany Maláčové (ČSSD) a financí Aleny Schillerové (za ANO) o podobě rozpočtu resortu práce na příští rok skončila dnes bez výsledku. Vyjednávání, které dnes mělo trvat původně hodinu a protáhlo se na pět hodin, bude pokračovat ve středu. Maláčová to sdělila na twitteru. Požadovala pro svůj resort o 11,7 miliardy korun víc, než navrhlo ministerstvo financí.

"Zítra (ve středu) to snad už dotáhneme," uvedla ministryně.

Podle její mluvčí Barbory Hanousek Eckhardové se dnes jednání přerušilo z časových důvodů. Mluvčí resortu financí Michal Žurovec řekl, že "jednání jsou blízko dohodě".

Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček novinářům řekl, že by považoval za zklamání, kdyby dnešní jednání skončilo bez výsledku po půl hodině. "To, že tam byly (ministryně) několik hodin, tak ukazuje, že hledají cestu k dohodě. Myslím si, že to probíhá v dělné atmosféře, a věřím, že zítra (ve středu) dojde k závěru, který bude akceptovatelný," uvedl šéf ČSSD. Čas středečního jednání ministerstva práce a financí zatím neupřesnila.

Ani jedna z ministryň se k výsledkům dnešní schůzky nevyjádřila. Jednání začalo v 08:00 a mělo trvat hodinu. Maláčová si na 9:30 svolala do svého úřadu novináře, po 13:00 pak své vystoupení zrušila. Dodatečně se za to pak omluvila na twitteru. Z ministerstva financí odjela bočním vchodem. Už dopoledne škrtla svůj odpolední program s návštěvou centra sociálních služeb Tloskov.

Schillerová měla mít od 11:00 schůzku s další členkou kabinetu, ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (ANO). Ta na ministerstvo financí dorazila v 11:30 a na jednání tam čekala.

Podle navrhovaného rozpočtu má mít ministerstvo práce příští rok na výdaje o 49,03 miliardy korun víc než letos. Celkem pro něj ministerstvo financí vyčlenilo 676,47 miliardy. Maláčová by chtěla ještě o téměř 11,7 miliardy víc, a to na sociální služby, investice do počítačových systémů či na sociální práci. Příjmy resortu mají podle návrhu rozpočtu činit 564,1 miliardy korun, tedy o 21,45 miliardy víc než letos.

Rozpočet ministerstva práce hraje roli nejspíš i při řešení nynější vládní krize kolem obsazení postu ministra kultury. Hamáček několikrát zopakoval, že jeho strana chce ve vládě zůstat, pokud se bude dodržovat Ústava a koaliční smlouva a rozpočet umožní fungování pětice resortů sociálnědemokratických ministrů. Nechali se slyšet, že jim dohromady chybí kolem 20 miliard. Se Schillerovou se už dohodli na posílení sumy vnitra o 1,7 miliardy, zemědělství o miliardu, kultury o 440 milionů a zahraničí o 253 milionů.

Vyjednávání se podle informací ČTK mohou ale vést i o dalších požadavcích. Mezi nimi je růst platů ve veřejném sektoru, navýšení životního minima či výraznější zvednutí minimální mzdy.

Rozpočet ministerstva práce a nedostatek peněz na sociální služby byly i jedním z témat dnešního setkání šéfa Pirátů Ivana Bartoše s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Dotkli se i výdajů na informační systémy. "Nejen na ministerstvu práce jsou stále velké náklady, které souvisí s údržbou a nákupem systémů. I tam by pan prezident hledal rezervy, ne ve financování sociálních služeb," uvedl pak Bartoš.

Na sociální služby má mít ministerstvo práce příští rok podle návrhu rozpočtu 15,7 miliardy korun, tedy stejně jako letos. Resort požaduje o 3,3 miliardy víc. Už letos vláda musela poskytovatelům péče poslat dodatečně jednu miliardu, druhá miliarda pak ještě chybí. Na investice do počítačových systémů a budov má ministerstvo v navrhovaném rozpočtu čtyři miliardy, žádá o 2,7 miliardy víc.

Témata:  Jana Maláčová Alena Schillerová

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy