Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pětihodinové jednání Maláčové a Schillerové o rozpočtu skončilo bez výsledku

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Jednání ministryň práce Jany Maláčové (ČSSD) a financí Aleny Schillerové (za ANO) o podobě rozpočtu resortu práce na příští rok skončila dnes bez výsledku. Vyjednávání, které dnes mělo trvat původně hodinu a protáhlo se na pět hodin, bude pokračovat ve středu. Maláčová to sdělila na twitteru. Požadovala pro svůj resort o 11,7 miliardy korun víc, než navrhlo ministerstvo financí.

"Zítra (ve středu) to snad už dotáhneme," uvedla ministryně.

Podle její mluvčí Barbory Hanousek Eckhardové se dnes jednání přerušilo z časových důvodů. Mluvčí resortu financí Michal Žurovec řekl, že "jednání jsou blízko dohodě".

Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček novinářům řekl, že by považoval za zklamání, kdyby dnešní jednání skončilo bez výsledku po půl hodině. "To, že tam byly (ministryně) několik hodin, tak ukazuje, že hledají cestu k dohodě. Myslím si, že to probíhá v dělné atmosféře, a věřím, že zítra (ve středu) dojde k závěru, který bude akceptovatelný," uvedl šéf ČSSD. Čas středečního jednání ministerstva práce a financí zatím neupřesnila.

Ani jedna z ministryň se k výsledkům dnešní schůzky nevyjádřila. Jednání začalo v 08:00 a mělo trvat hodinu. Maláčová si na 9:30 svolala do svého úřadu novináře, po 13:00 pak své vystoupení zrušila. Dodatečně se za to pak omluvila na twitteru. Z ministerstva financí odjela bočním vchodem. Už dopoledne škrtla svůj odpolední program s návštěvou centra sociálních služeb Tloskov.

Schillerová měla mít od 11:00 schůzku s další členkou kabinetu, ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (ANO). Ta na ministerstvo financí dorazila v 11:30 a na jednání tam čekala.

Podle navrhovaného rozpočtu má mít ministerstvo práce příští rok na výdaje o 49,03 miliardy korun víc než letos. Celkem pro něj ministerstvo financí vyčlenilo 676,47 miliardy. Maláčová by chtěla ještě o téměř 11,7 miliardy víc, a to na sociální služby, investice do počítačových systémů či na sociální práci. Příjmy resortu mají podle návrhu rozpočtu činit 564,1 miliardy korun, tedy o 21,45 miliardy víc než letos.

Rozpočet ministerstva práce hraje roli nejspíš i při řešení nynější vládní krize kolem obsazení postu ministra kultury. Hamáček několikrát zopakoval, že jeho strana chce ve vládě zůstat, pokud se bude dodržovat Ústava a koaliční smlouva a rozpočet umožní fungování pětice resortů sociálnědemokratických ministrů. Nechali se slyšet, že jim dohromady chybí kolem 20 miliard. Se Schillerovou se už dohodli na posílení sumy vnitra o 1,7 miliardy, zemědělství o miliardu, kultury o 440 milionů a zahraničí o 253 milionů.

Vyjednávání se podle informací ČTK mohou ale vést i o dalších požadavcích. Mezi nimi je růst platů ve veřejném sektoru, navýšení životního minima či výraznější zvednutí minimální mzdy.

Rozpočet ministerstva práce a nedostatek peněz na sociální služby byly i jedním z témat dnešního setkání šéfa Pirátů Ivana Bartoše s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Dotkli se i výdajů na informační systémy. "Nejen na ministerstvu práce jsou stále velké náklady, které souvisí s údržbou a nákupem systémů. I tam by pan prezident hledal rezervy, ne ve financování sociálních služeb," uvedl pak Bartoš.

Na sociální služby má mít ministerstvo práce příští rok podle návrhu rozpočtu 15,7 miliardy korun, tedy stejně jako letos. Resort požaduje o 3,3 miliardy víc. Už letos vláda musela poskytovatelům péče poslat dodatečně jednu miliardu, druhá miliarda pak ještě chybí. Na investice do počítačových systémů a budov má ministerstvo v navrhovaném rozpočtu čtyři miliardy, žádá o 2,7 miliardy víc.

Témata:  Jana Maláčová Alena Schillerová

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

16. ledna 2026 11:48

Generace Z přichází, české firmy mění pravidla práce

Firmy stále stojí na zkušenějších ročnících, ale nový pracovní model je nevyhnutelný. Evropský pracovní trh prochází obdobím výrazné demografické proměny. Eurostat dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu lidí v produktivním věku a na stárnutí populace, což zasáhne především státy se silnou průmyslovou a energetickou základnou. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Rozmach umělé inteligence tlačí ceny elektroniky a automobilů vzhůru

V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.