Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v EU v březnu vzrostla na 6,6 procenta

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu mírně vzrostla a dosáhla 6,6 procenta. V měsíci, kdy na ekonomiky začala dopadat omezení související s koronavirem, se v 27 členských zemích unie proti únoru nezaměstnanost zvýšila o desetinu procentního bodu. V eurozóně bylo bez práce 7,4 procenta lidí, což je nárůst rovněž o desetinu bodu. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat.

Ve třetím měsíci roku, kdy řada firem začala omezovat provoz kvůli restrikcím vynuceným pandemií, bylo v EU bez práce více než 14,14 milionu lidí, z toho 12,16 milionu v eurozóně. Proti únoru jich přibylo v 27 zemích celkem 241.000.

Zvýšil se i počet nezaměstnaných mezi mladými do 25 let. Nezaměstnanost v této kategorii je dlouhodobě více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Zatímco v eurozóně vzrostl proti únoru tento údaj o čtyři desetiny bodu na 15,8 procenta, v celé EU pak o osm desetin na 15,4 procenta.

Vzhledem k tomu, že v předchozích měsících mířila křivka nezaměstnanosti k rekordně nízkým hodnotám, zůstávají březnové údaje nižší než před rokem. V EU i v eurozóně klesla nezaměstnanost meziročně o tři desetiny bodu.

Témata:  nezaměstnanost EU lidé práce

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Benzin a nafta zdražují, rafinerie mají rekordní marže. Vláda může přijít s novou daní

České vládě se otevírá poměrně lákavá možnost, jak alespoň částečně zalepit stále větší díru ve státním rozpočtu. Může zavést novou daň z mimořádných zisků, tentokrát zaměřenou na rafinerie a další velké hráče na trhu s pohonnými hmotami. Oficiálním důvodem by samozřejmě nebyla neutěšená kondice veřejných financí, nýbrž ochrana motoristů před údajně nepřiměřenými maržemi. Rozpočtově by se ale takový krok vládě hodil náramně.