Nezaměstnanost v ČR v březnu po čtyřech měsících klesla

Nicméně podle ekonomů, které oslovila ČTK, není březnové snížení nezaměstnanosti překvapením, na jaře je to obvyklé kvůli nástupu sezonních pracovníků. Navíc fungují vládní podpůrné programy, takže zaměstnavatelé nemají důvod propouštět. V dalších měsících ekonomové odhadují nárůst nezaměstnanosti, který by podle nich mělo zastavit oživení ekonomiky v druhé půlce roku.

Podle dnes zveřejněných údajů Úřadu práce bylo v březnu v evidenci 306.616 lidí bez zaměstnání, přibližně o 4800 méně než v únoru. Naopak volných míst přibylo o zhruba 8000 na 338.862. Maláčová k tomu dnes na twitteru uvedla, že březnová míra nezaměstnanosti v Česku je druhým nejlepším výsledkem v rámci Evropské unie, a doplnila, že za "takhle dobrý výsledek může mix Antiviru a aktivní politiky zaměstnanosti". Ministerstvo v úterý zveřejnilo, že příspěvky na mzdy z programu Antivirus dostalo za rok od jeho spuštění 71.700 firem, na které dopadly nařízené protikoronavirové restrikce. Rozdělily si 36,9 miliardy korun. Celý výdělek či jeho část dostal od státu přes milion zaměstnanců.

"Jakkoliv se to při nadále trvajících ekonomických uzavírkách může zdát podivné, aktuální mírný pokles registrované míry nezaměstnanosti není velkým překvapením. Zatímco s oteplováním počasí nabíhají sezonní práce, na vládních podpůrných programech se nic nemění a důvody k propouštění tedy nijak dramaticky nepřibývají," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče se do dalších měsíců ale čeká postupný nárůst nezaměstnanosti, vládní opatření na podporu zaměstnanosti by nicméně měla dál tlumit výraznější eskalaci nezaměstnanosti. "Přesto si ale myslím, že na přelomu jara a léta může míra nezaměstnanosti přechodně překonat úroveň pěti procent," uvedl Jáč. Ve druhé polovině roku by podle něj měla nezaměstnanost klesnout. Podmínkou je oživení růstu české ekonomiky a úspěšná vakcinace obyvatel.

V souvislosti s náběhem sezonních prací nyní hledají zaměstnavatelé podle generálního ředitele Úřadu práce Viktora Najmona pracovníky v zemědělství, lesnictví, ve stavebnictví, v logistice či e-shopech. Dlouhodobý zájem je pak o kvalifikované řemeslníky a výrobní dělníky. Co se týče výhledu do dalších měsíců, Najmon uvedl, že vše se bude odvíjet epidemické situace a platných opatření proti šíření nemoci covid-19.

Na jedno volné místo nyní připadá stejně jako v lednu a únoru v průměru 0,9 uchazeče. Mezi regiony jsou však velké rozdíly. Zatímco v okrese Praha-východ je to v průměru 0,1 zájemce, na Karvinsku připadá na jednu pozici téměř 13 uchazečů. Nejvíce volných míst chtějí podle evidence úřadů obsadit zaměstnavatelé v Praze a Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském kraji.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale upozornila, že většina volných míst je pro méně kvalifikované pracovníky. "Stále přetrvává disproporce v rámci oborů, která kopíruje obory nejvíce zasažené pandemií – gastro, cestování, kultura," uvedla. S tím, jak budou končit jednotlivé vládní podpůrné programy, se dá podle Mückové předpokládat postupné zvyšování nezaměstnanosti.

V březnu zaznamenalo meziměsíční pokles nezaměstnanosti 64 okresů, ve 13 okresech nezaměstnanost vzrostla. Nejnižší nezaměstnanost vykázaly okresy Pelhřimov a Rychnov nad Kněžnou, kde činila shodně dvě procenta. Naopak nejvyšší byla na Karvinsku, a to 8,9 procenta.

Mezi kraji se nezaměstnanost v březnu snížila v osmi regionech, ve čtyřech stagnovala a ve dvou se meziměsíčně zvýšila. Nejnižší opět byla v Pardubickém kraji, kde klesla na tři procenta. O dvě desetiny bodu vyšší byla v Královéhradeckém kraji. Naopak nejhorší situace byla v Karlovarském kraji, kde nezaměstnanost stoupla na 6,1 procenta. Následoval s šesti procenty Ústecký kraj a s 5,9 procenta Moravskoslezský kraj.

Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v pct.):

Zdroj: Úřad práce ČR

Témata:  nezaměstnanost,  Úřad práce