Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost na podzim výrazně stoupne, očekávají analytici

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Výraznější nárůst nezaměstnanosti by měl podle ČTK oslovených ekonomů nastat v podzimních měsících, a to až k sedmi procentům. Prozatím je nárůst počtu nezaměstnaných zpomalován mimo jiné dočasnými vládními podpůrnými programy. Dosavadní vývoj tak neznamená, že by trh práce měl po pandemii koronaviru to nejhorší za sebou, upozornili.

Nezaměstnanost v Česku stoupla v červenci na 3,8 procenta z červnových 3,7 procenta, oznámil dnes Úřad práce ČR. Příčinou mírného nárůstu byl kromě aktuální situace kolem koronaviru i každoroční příchod části zaměstnanců ze školství do evidence úřadů práce. Ty na konci sedmého kalendářního měsíce evidovaly 279.673 uchazečů o zaměstnání, což bylo nejvíc od února 2018. Počet nabízených míst klesl oproti červnu přibližně o šest stovek na 334.283.

"Celkově je růst počtu nezaměstnaných v tuzemské ekonomice relativně mírný, což je dáno pokračujícími vládními programy na udržení zaměstnanosti a do jisté míry také přehřátým trhem práce před příchodem koronaviru. S postupným odezníváním podpůrných opatření bude míra nezaměstnanosti dále růst," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Ekonom ČSOB Petr Dufek upozornil, že za poslední rok přišli o práci především lidé se základním a učňovským vzděláním pracující ve službách, pomocní a nekvalifikovaní dělníci. Pomalý růst nezaměstnanosti je pak podle něj dán mimo jiné dočasnou podporou státu. "Druhým důvodem je, že firmy v první vlně propouštějí především zahraniční agenturní zaměstnance. Třetím důvodem je přesvědčení o dočasnosti ekonomických potíží, a tak firmy raději nepropouštějí, aby pracovníky nemusely opět pracně shánět," uvedl. Navíc se podle něj i přes narůstající nezaměstnanost výrazně nemění nabídka volných pracovních míst.

"Jak rychle se bude nezaměstnanost v ČR dál zvyšovat, rozhodne kondice ekonomiky a pokračování vládních podpůrných programů - zejména české obdoby kurzarbeitu. Po jeho případném konci je možné předpokládat skokové navýšení nezaměstnanosti nad pět procent," uvedl Dufek.

Během zbytku léta a pak i na podzim lze podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti nejprve k pěti a v posledním čtvrtletí roku až k sedmi procentům. "Bude postupně slábnout efekt opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize, jako je ošetřovné nebo kurzarbeit. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což jen dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti," uvedl.

I podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové bude v následujících měsících nezaměstnanost postupně růst. "Na nízkých úrovních jí zatím drží mimo jiné i vládní program Antivirus. Ten by měl sice v srpnu skončit, s velkou pravděpodobností bude ale dále prodloužen. Svého vrcholu tak podle nás nezaměstnanost dosáhne až začátkem příštího roku, a to na úrovni mezi pěti a šesti procenty," uvedla.

Jakkoliv je ale růst míry nezaměstnanosti nepříjemným scénářem, tak stále podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče nejde o dramatický vývoj. "Bráno z pohledu nedávné historie, míra nezaměstnanosti nad úrovní pět procent byla v české ekonomice zcela běžná v roce 2016 a ještě i počátkem roku 2017, takže na těchto úrovních bychom stále nehovořili o neznámé situaci či zkušenosti," upozornil.

Témata:  nezaměstnanost práce lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.