Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejhorší výsledek od vzniku ČR. Česká ekonomika klesla ve 2. čtvrtletí meziročně o 11 procent

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky.

Na výsledku se negativně podepsal především pokles zahraniční poptávky. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Koncem července statistici odhadovali meziroční pokles na 10,7 procenta a mezikvartální na 8,4 procenta.

Největší podíl na meziročním poklesu české ekonomiky měla zahraniční poptávka s příspěvkem minus 7,9 procentního bodu. Spotřební výdaje domácností přispěly k poklesu minus dvěma procentními body. "Domácnosti omezily výdaje zejména na předměty dlouhodobé a střednědobé trvanlivosti a také výdaje za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak mírně pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí.

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 0,9 procenta, meziročně však o 4,8 procenta klesla. Vyšší byly pouze investice do ostatních budov a staveb. Největší propad zaznamenaly investice do strojů a dopravních prostředků.

Saldo zahraničního obchodu se ve druhém čtvrtletí meziročně snížilo o 56,5 miliardy korun na 44,1 miliardy Kč. To je nejnižší hodnota od druhého kvartálu 2012. Vývoz zboží a služeb meziročně klesl o 23,3 procenta. Dovoz zboží a služeb meziročně klesl o 18,2 procenta. "Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl," uvádí ČSÚ.

Témata:  ekonomika finance

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.