Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejbohatším Čechem teď už může být Radovan Vítek. Záleží ovšem na tom, jak zesnulý Petr Kellner své dědictví ošetřil

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Petr Kellner, který o víkendu zemřel, byl nejbohatším Čechem. Časopis Forbes jeho jmění pro rok 2020 vyčíslil na 293 miliard korun. Druhý v pořadí byl Radovan Vítek s jměním ve výši 86 miliard korun, třetí pak Daniel Křetínský se 78 miliardami korun majetku.

Pokud by se nyní Kellnerův majetek vypořádal bez dědické smlouvy či závěti, v rámci dědictví by se rovným dílem dělil mezi pět osob: podnikatelovy čtyři děti a manželku. 

Vyjdeme-li z uvedených čísel Forbes, platných pro rok 2020, poznamenaný covidovou krizí, připadlo by každému z dědiců necelých 59 miliard korun před poplatky. (Dědická daň sice byla zrušena, avšak zděděný majetek je třeba zahrnout do daně z příjmu, ač je od ní dědic osvobozen.) Zejména notářské poplatky představují zpravidla jednotky procent předmětného majetku. 

Nejbohatším Čechem by se tak stal Radovan Vítek, zatímco Kellnerovi dědici by se dělili o páté místo. Kromě Vítka a Křetínského by se před nimi umístil ještě Andrej Babiš a Karel Komárek. 

Pokud se Kellner rozhodl ošetřit dědictví majetku po své smrti dědickou smlouvou či závětí, situace samozřejmě může být zcela odlišná od výše uvedené. Jednou z možností v takovém případě je hypoteticky i to, že některý či někteří členové Kellnerovy nejbližší rodiny – děti a manželka – se tak ocitají na první příčce žebříčku nejbohatších lidí ČR.  

Témata:  Petr Kellner Forbes Peníze

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.