Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronavirus zlevňuje Čechům benzín i naftu. Pohonné hmoty jsou nejlevnější za skoro rok

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu pokračovaly ve svém zlevňování. Benzín zlevnil o 18 haléřů na litr, nafta o 23, takže se benzín aktuálně prodává za průměrnou cenu 31,86 koruny za litr, zatímco nafta za 31,46 koruny za litr. Benzín je tak nejlevnější od loňského dubna, nafta dokonce od loňského března.

Dá-li se v případě šíření koranavirové infekce hovořit alespoň o něčem, co není vyloženě jen negativní, pak o tom, že i českým řidičům zlevňuje pohonné hmoty. V příštím týdnu lze očekávat další zlevňování, v rozsahu opět kolem dvaceti haléřů. Obava z dalšího šíření nákazy totiž ochromuje zejména čínskou ekonomiku, která je největším světovým dovozcem ropy. Pokud tedy tento dovozce zaznamená kvůli koronaviru významný a trvalejší výpadek ekonomické aktivity, tamní dopravy i průmyslu, o ropu bude celosvětově citelně nižší zájem. A právě tato možná vyhlídka ji v uplynulé době citelně zlevnila..

Ropa typu Brent z důvodu obav z šíření nákazy koronavirem zlevnila za poslední měsíc o skoro čtrnáct procent. V pondělí se její cena propadla dokonce až k 53 dolarů za barel, tedy nejníže od 2. ledna 2019.

Sílící koruna však dalšímu zlevňování pohonných hmot v ČR příliš nenahrává. Česká měna sice zhodnocuje vůči euru, a to na svá maxima od října 2012, avšak vůči dolaru nikoli. Euro samotné se totiž aktuálně propadlo na své 32měsíční minimum vůči dolaru. 

Témata:  koronavirus Koronavirus COVID-19 pohonné hmoty benzin nafta

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.