Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jurečka: Příspěvek 5000 Kč na dítě začnou úřady žadatelům vyplácet 24. srpna

Děti, ilustrační fotografie
Děti, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Příspěvek 5000 korun na dítě lidem, kteří o tuto podporu požádali, začnou úřady práce vyplácet 24. srpna. ČTK to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj rodiny s přídavkem na dítě, které peníze dostaly automaticky, už dostaly 1,2 miliardy korun. Ministerstvo uvedlo, že přijalo od pondělka 272.000 žádostí o příspěvek pro 428.000 dětí. Jednorázová dávka je pro rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu korun. Vláda jí chce zmírnit dopady zdražování. Výdaje mají činit asi 7,8 miliardy korun.

"Systém žádostí funguje, byť v pondělí bylo několik hodin komplikací. Když se ale podíváme na čísla z tohoto týdne, tak je to velmi slušný objem žádostí. Když to vezmu prakticky, tak máme dnes už 1,2 miliardy na účtech lidí (příjemců přídavků na děti) a počítáme s tím, že po 24. srpnu by se měla rozběhnout výplata žádostí, které začaly chodit od 15. srpna," řekl ministr.

O 5000 korun na dítě je možné žádat on-line, nebo osobně v Czech Pointech na radnicích či krajských úřadech. Lidé elektronicky podali přes portál 230.000 žádostí, upřesnilo ministerstvo. Podle jeho údajů má na dávku nárok celkem asi 1,6 milionu dětí. Z nich asi 240.000 pobírá dětské přídavky.

Jurečka označil vyřizování dávek za "největší počin v oblasti digitalizace" v komunikaci se státem. Resort dlouhodobě sklízel za stav svých systémů a digitalizace kritiku. "Udělali jsme obrovský posun. Co tady nefungovalo roky, tak funguje," je přesvědčen ministr. Zmínil využívání bankovní identity či propojení databází sociální správy a finančních úřadů.

Elektronicky je možné žádat třeba o příspěvek na bydlení či o rodičovskou, od září by se měly přidat přídavky na děti. Podle ministra by se měl digitální systém v příštích dvou letech podle plánů výrazně zjednodušit. Počítá se s propojením s registrem obyvatel či s katastrem nemovitostí. Z údajů by tak mohlo být zřejmé, na jakou pomoc by mohl mít člověk od státu ve své situaci nárok, přiblížil Jurečka.

Někteří experti na sociální problematiku příspěvek kritizují. Podle nich je příliš plošný. Poukazují také na to, že jednorázová podpora rodinám v potížích příliš nepomůže. Doporučovali navýšení dětských přídavků a příspěvků na bydlení. Někteří kritici mluví také o uplácení voličů před podzimními volbami.

"Kdybychom pracovali se současnými systémy, které definují zákony, tak nemáme možnost podpořit třeba středně příjmové. Že by rodiče dětí nad čtyři roky, samoživitelé, samoživitelky mohli dostat nějakou cílenou podporu, tak ta možnost tam není. Je to velmi úzce stropované příjmovou stránkou věci," míní ministr.

Podle expertů vláda ale mohla zákon upravit a prosadit do něj dočasné zvýšení přídavků a příspěvků na bydlení i rozšíření okruhu příjemců, Jurečkův tým se pak mohl soustředit na vylepšení nynějších podpor místo příprav nové jednorázové dávky. Výdaje by navíc byly nižší než u pětitisícového příspěvku, podotýkají odborníci.

Témata:  příspěvek na dítě Marian Jurečka (KDU-ČSL) děti

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.