Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Úřady práce začínají tento týden vyřizovat příspěvek 5000 Kč na dítě

Úřad práce, ilustrační fotografie
Úřad práce, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Úřady práce začínají tento týden vyřizovat příspěvek 5000 korun na dítě pro rodiny, které pobírají dětské přídavky. Ostatní domácnosti s loňským hrubým příjmem do milionu korun budou pak moci o podporu začít žádat přes portál, který ministerstvo plánuje zprovoznit kolem 13. srpna. Na dotaz ČTK to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

"Tento týden spouštíme administraci, aby u těch rodičů, kteří pobírají přídavek na dítě, se platební příkaz rozeběhl, aby jim peníze přišly už s přídavkem na dítě. Nemusejí žádat. Počítáme kolem 13. srpna, že bychom spouštěli portál, aby tam ostatní rodiče mohli administrovat své žádosti... Na začátku srpna začnou chodit finanční prostředky a budou postupně nabíhat i u ostatních žadatelů," uvedl Jurečka.

Pětitisícový příspěvek patří k opatřením, kterými chce vláda zmírnit dopady zdražování na rodiny. Podle podkladů k zákonu by nárok na dávku mohlo mít 1,6 milionu dětí a výdaje by mohly činit asi 7,8 miliardy korun. Úřady práce podle údajů ministerstva v červnu vyplatily 302.600 přídavků na děti. Jejich příjemci by tak měli v srpnu 5000 korun na potomka dostat automaticky. Ostatní budou mít na podání žádosti rok. Peníze by jim pak měly dorazit do konce dalšího měsíce po rozhodnutí o přiznání částky.

Podle zákona je příspěvek na dítě, kterému 1. srpna nebude ještě 18 let. Stát dávku vyplatí i na děti, které se od srpna do konce roku teprve narodí. Nárok na 5000 korun od státu má dítě s trvalým pobytem a bydlištěm v Česku. Rodiče musí s dítětem žít a hradit náklady. Příspěvek mohou získat i cizinci, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. Čerpat ho mohou pěstouni, manželé či partneři rodičů i vdovci a vdovy po rodičích.

Do milionového příjmu se započítává nejen výdělek ze zaměstnání a podnikání. Zahrnují se i nájmy a ostatní příjmy, které se v Česku daní. Mezi ně patří třeba příjem z autorských práv, výživného, příjmů z prodeje nemovitostí, cenných papírů i jiných věcí či z převodu firmy. Týkat by se to mělo také výsluh, náhrad mzdy či platu, pojistného plnění, odměn, odchodného, důchodů, nemocenské, podpory v nezaměstnanosti, dávek či rodičovské. Zohledňovat se nebudou případné výhry. V potaz se mají brát částky, které byly loni vyplacené či zaúčtované. Živnostníkům s paušálem se má započítat jako příjem nejméně polovina celostátní průměrné mzdy.

Žádat bude možné přes aplikaci na portálu on-line, nebo osobně v takzvaných Czech Pointech. Kromě jmen, rodných čísel a bydliště dětí a rodičů se má dokládat čestné prohlášení o příjmech. Pravdivost a správnost mají ověřit úřady práce a finanční úřady. Neoprávněně získanou dávku budou lidé muset vrátit. Vymáhání by měl mít na starosti celní úřad.

Někteří experti na sociální problematiku příspěvek kritizují. Poukazují na to, že jednorázová podpora rodinám v potížích příliš nepomůže. Doporučovali navýšení dětských přídavků a příspěvků na bydlení. Někteří kritici mluví také o uplácení voličů před podzimními volbami.

Témata:  příspěvek na dítě Úřad práce

Související

Aktuálně se děje

26. listopadu 2024 9:11

Vánoční trhy 2024: Na Staroměstském náměstí od noci stojí nejslavnější strom Česka

Na Staroměstském náměstí byl během noci vztyčen letošní vánoční strom, majestátní smrk z Krompachu vážící téměř 5 tun. Po instalaci ho nyní čeká zdobení, aby se v sobotu rozsvítil a zahájil adventní atmosféru.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Marian Jurečka

MPSV chystá rekordní investice: Na sociální služby půjde příští rok 28,5 miliardy korun

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na příští rok poskytnout 28,5 miliardy korun na dotace pro financování sociálních služeb. Tato částka opět meziročně narůstá, což odráží zvyšující se náklady na jejich provoz. Většina prostředků je alokována krajům, které je následně přerozdělují jednotlivým poskytovatelům. Financování sociálních služeb v ČR vychází z více zdrojů, přičemž dotace ze státního rozpočtu dlouhodobě pokrývají přibližně 40 % celkových nákladů. Další financování mohou poskytovatelé získávat například z evropských fondů.