Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Johnsonova vláda chce jiný vztah s EU po brexitu než předchůdkyně

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Současná britská vláda má jiné představy o vztazích Spojeného království s Evropskou unií po brexitu než předchozí kabinet; Londýn proto hodlá změnit politickou deklaraci, která vztahy upravuje.

V Dolní sněmovně to dnes řekl premiér Boris Johnson, který poslancům představoval nabídku na úpravu brexitové dohody, již ve středu zaslal EU. Opoziční lídr Jeremy Corbyn označil premiérovy plány za neproveditelné a předpověděl, že je Brusel odmítne. Předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker o něco později vyjádřili k plánům výhrady, Británii ale nabídli další jednání.

Změny politické deklarace by podle Johnsona měly odrážet především obsah nového plánu týkajícího se takzvané irské pojistky. Záměr dnes britský premiér označil za snahu o kompromis a vyzval unii k ústupkům. Ujišťoval také, že by jeho návrh nepřinesl novou infrastrukturu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, poblíž ní, "či kdekoli jinde". Nové vztahy s EU po brexitu mají být podle Johnsona založeny na dohodě o volném obchodu.

Johnson návrh na řešení sporu kolem takzvané irské pojistky zaslal do Bruselu ve středu. Navrhuje v něm nový mechanismus, v jehož rámci by Severní Irsko v podstatě zůstalo v unijním jednotném trhu, ale společně se zbytkem Británie by bylo mimo celní unii EU. Celní kontroly by byly prováděny v přístavech v Irském moři a mimo irsko-severoirskou hranici.

"Tyto plány jsou jednoduše neproveditelné," řekl o nabídce Corbyn, podle nějž jde o "cynický pokus", jak svalit vinu za selhání brexitových rozhovorů na EU.

V Bruselu narazily Johnsonovy návrhy na výhrady. Předseda Evropské rady Tusk uvedl, že Britové dosud EU nepřesvědčili. Podle předsedy Evropské komise Junckera je v britských návrzích řada problematických bodů a jejich přijetím by nebylo splněno vše, co má nyní zajistit irská pojistka. Tusk i Juncker ovšem vzkázali, že EU je nadále připravena jednat.

Koordinační výbor Evropského parlamentu pro brexit dnes uvedl, že by parlament dohodu v podobě, jakou navrhl Johnson, nemohl schválit.

Takzvaná irská pojistka, o kterou se mezi Bruselem a Londýnem vede spor, má zajistit, aby na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království, nevznikl po brexitu režim s přísnými hraničními kontrolami. Britský parlament ale právě kvůli pojistce třikrát odmítl dohodu dojednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou.

Juncker i Tusk dnes vyjádření vydali po telefonátu s irským premiérem Leem Varadkarem. Kromě Bruselu naráží Johnsonův plán na odpor právě hlavně v Dublinu. Irská vláda jako problém označuje například část o celních kontrolách na irském ostrově. "Jestli je to definitivní návrh, pak žádná dohoda nebude," řekl irský ministr zahraničí Simon Coveney.

Postoj Irska dnes kritizovala předsedkyně severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterová, která Johnsonův plán označila za "rozumný" a vyzvala EU, aby se jím vážně zabývala. Fosterová varovala, že v případě odmítnutí návrhu hrozí brexitu bez dohody.

Pokud nakonec nepožádá o další odklad, měla by Británie EU opustit 31. října, tedy za 28 dní. Podle britského listu The Times by Brusel mohl odklad schválit, i kdyby o něj premiér Johnson nepožádal, jak mu ukládá nedávno schválený zákon. Žádost by EU podle britského listu přijala i v případě, že by ji odeslal šéf britské státní správy Mark Sedwill.

Témata:  Boris Johnson Brexit EU

Související

Aktuálně se děje

7. února 2025 15:56

Předpověď počasí na noc a sobotu 8. února

Česko čeká změna v proudění vzduchu. Zatímco nad severovýchodní Evropou se usadila mohutná tlaková výše, na západě kontinentu se prohlubuje oblast nižšího tlaku. Tento rozdíl způsobí, že k nám začne proudit teplejší vzduch od jihu, a to především ve vyšších vrstvách atmosféry. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropská data naznačují problémy: Ekonomické vyhlídky se zhoršují

V první řadě se potvrdil velmi nízký růst eurozóny. Podle zpřesněných údajů ekonomika zemí platících eurem ve 4Q 2024 meziročně vzrostla jen o 0,9 %. I když se jednalo o předpokládané číslo, přesto se jedná o velké zklamání, a to především v kontextu aktuální situace. Jestli se ještě někdo domnívá, že s koulí na noze s názvem Greendeal bude moci Evropa konkurovat USA, Číně a dalším, pak je na velkém omylu, informuje Tomáš Volf, hlavní analytik Citfin.