Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v EU klesla na 7,1 procenta, je nejníže od začátku války na Ukrajině

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Míra inflace v Evropské unii v květnu výrazně klesla a dostala se na 7,1 procenta, což je o procentní bod méně než v dubnu. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Ceny v sedmadvacítce unijních zemí rostou nejpomaleji od loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině. Inflace klesla i v České republice, která ale i tak zůstává s hodnotou 12,5 procenta mezi zeměmi s nejrychlejším růstem spotřebitelských cen.

U zemí eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož se inflace snížila z dubnových sedmi procent na 6,1 procenta.

Meziměsíčně ceny v EU i v eurozóně zůstaly na stejné úrovni. Loni v květnu, kdy ceny dlouhodobě rostly, inflace v EU činila 8,8 procenta, v eurozóně pak 8,1 procenta.

Nejrychlejší růst cen v květnu zaznamenala čtveřice států Visegrádské skupiny (V4). Výrazně nejvyšší inflaci vykázalo stejně jako v předchozích měsících Maďarsko (21,9 procenta), následované Českem a Polskem (shodně 12,5 procenta) a Slovenskem (12,3 procenta). Nejnižší míru inflace naopak registruje Lucembursko (2,0 procenta), Belgie (2,7 procenta) a Španělsko s Dánskem (shodně 2,9 procenta). Ve srovnání s dubnem se meziroční inflace snížila ve 26 zemích EU, vzrostla pouze v Nizozemsku.

Témata:  inflace,  EU

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 11:12

Černý pátek plný triků. Obchodníci si hrají s cenami i psychikou zákazníků

Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Nvidia čelí největší krizi ve své historii. Odchod zakladatele odhalil její slabinu

Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.