Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

IKEA pozastavuje své aktivity v Rusku

IKEA
IKEA
Foto: INT

Švédská nábytkářská značka IKEA se rozhodla pozastavit všechny své aktivity v Rusku a Bělorusku. Oznámila to dnes agentura AFP. Firma tak podobně jako řada dalších západních podniků reaguje na ruský útok na Ukrajinu. Opatření se dotkne téměř 15.000 zaměstnanců, 17 obchodů a tří výrobních závodů.

"Tato válka má obrovský lidský dopad a zároveň způsobuje výrazné narušení dodavatelského řetězce a obchodních podmínek. Proto bylo rozhodnuto dočasně pozastavit aktivity IKEA v Rusku," uvedly ve společném prohlášení společnost Inter IKEA, která je majitelem značky IKEA, a firma Ingka Group, jež vlastní většinu obchodů IKEA.

V minulém finančním roce bylo Rusko desátým největším trhem značky IKEA. Maloobchodní tržby této značky v Rusku dosáhly 1,6 miliardy eur (41 miliard Kč), na jejích celkových maloobchodních tržbách se tak podílely čtyřmi procenty, uvedla agentura Reuters.

Tento týden už zastavil prodej v Rusku například švédský oděvní řetězec H&M či britští internetoví prodejci módy ASOS a Boohoo. Přerušení prodeje v Rusku oznámily také některé významné americké podniky, včetně technologické společnosti Apple, automobilky Ford a výrobce motocyklů Harley-Davidson.

Témata:  IKEA Rusko válka

Související

Aktuálně se děje

30. října 2024 11:13

Zlato láme rekordy: unce poprvé přes 65 000 Kč, zájem mají hlavně fondy a centrální banky

Celková poptávka po zlatě letos ve třetím čtvrtletí stoupla na 1313 tun, meziročně o pět procent, vyplývá z dnes zveřejněných dat World Gold Council. Jedná se o historicky největší množství nakoupeného zlata ze všech třetích čtvrtletí. Silná poptávka se odráží v ceně žlutého kovu, která překonává historický rekord za rekordem – alespoň tedy z nominálního hlediska. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Daňové a pojistné změny pro OSVČ od roku 2025

Od 1. ledna 2025 dochází k významným změnám v daňových a pojistných odvodech pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Tyto změny ovlivní jak hranice pro zdanění, tak i minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Cílem úprav je především reagovat na rostoucí průměrné mzdy a zajistit tak dlouhodobě udržitelný příspěvek do systému sociálního zabezpečení.