Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dušičky se letos lidem v Česku pořádně prodraží

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Češi si letos o Dušičkách pořádně připlatí. Svátek zesnulých nastává za měsíc a stupňující se evropská plynová krize nutí pěstitele po celé Evropě, zejména v „květinové velmoci“ Nizozemsku, přerušovat provoz svých skleníků. Energie jsou totiž tak drahé, že by se mnohým evropským pěstitelům pěstování a následný prodej květin nevyplácel. Mají totiž své konkurenty například v afrických zemích Keni či Etiopii. A ti jsou schopni dopravit do Evropy květiny dnes již za konkurenční ceny. I tak jsou tyto ceny vyšší, než jaké by si účtovali evropští pěstitelé, pokud by žádná plynová krize neudeřila.

Tradičně nejvyhledávanější smuteční, „dušičkovou“ květinou je v ČR chryzantéma. Do Česka se ročně dováží řezané chryzantémy průměrně za 210 milionů korun.  Nizozemsko se obecně podílí na dovozu květin do ČR ze zhruba 80 procent. Celkově se do Česka každoročně dováží řezané květiny za zhruba 2,3 miliardy korun, přičemž Nizozemsko zodpovídá za 1,8 miliardy z této částky. Vzhledem k tomu, že se v Česku ročně celkově prodají řezané květiny za zhruba čtyři miliardy korun, bezmála polovina útrat lidí v ČR za květiny se týká květin původem právě z Nizozemska.  

Nizozemských chryzantém se tedy v Česku prodá ročně za desítky milionů korun, přičemž tyto prodeje vrcholí právě na přelomu října a listopadu, v „dušičkovém“ období. Letos však pěstitelé květin v Nizozemsku a jinde v Evropě svoji produkci omezují. K vytápění skleníků totiž často používají plyn, jehož velkoobchodní cena v EU roste na historické rekordy. Nizozemský burzovní kontrakt na zemní plyn, jenž je směrodatný pro celou EU, včera dosáhl ceny 100 eur za megawatthodinu, což odpovídá zhruba pětinásobku průměru předpandemických let. 

Při takto vysoké ceně plynu v EU se dostávají do konkurenční výhody pěstitelé z východoafrických zemí, kteří díky přirozeně příznivému klimatu mnohdy žádné skleníky nepotřebují. Z evropské plynové krize se tak radují pěstitelé květin v Etiopii či Keni, jimž citelně stoupá odbyt. Zaplňují totiž na trhu místo po nizozemských a obecně evropských pěstitelích, kteří museli „zavřít krám“. Přepravní náklady z afrických zemí jsou sice vyšší než ty z Nizozemska, zvláště nyní při globální přepravní krizi, avšak i tak si kvůli astronomickým cenám vytápění evropských skleníků keňští či etiopští pěstitelé udržují cenovou výhodu. Přesto samozřejmě dochází ke zdražení.  

Lidé v ČR se tak musí připravit na to, že si za měsíc při Dušičkách za květiny na hrob pořádně připlatí. A nejen za chryzantémy. Ceny mohou snadno být až o třetinu výše než loni. O zhruba deset procent totiž květiny v ČR zdražovaly už o prázdninách, ještě před propuknutím evropské plynové a obecně energetické krize. A třeba gerbery, které ještě před pandemií stály leckde jen 15 korun, letos o prázdninách vyšly už i na 35 korun. To je zdražení o více než sto procent. Pěstitelé v celé Evropě se totiž během pandemie obávali, že nebudou mít odbyt. Zasadili tedy méně rostlin a už letos v létě tedy nedokázali poptávku pokrýt. Někteří z pěstitelů také pandemii finančně nepřežili a byznys ukončili. I to nyní přiškrcuje celkovou nabídku květin na českém trhu. Do toho všeho udeřila zmíněná mezinárodní přepravní krize, jež prodražuje právě i přepravu květin, a nyní tedy navíc ještě evropská plynová a energetická krize.  

Témata:  Dušičky,  zdražování,  komentář

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.