Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chorvatsko přijímá euro a kuna mizí

Chorvatsko, Split
Chorvatsko, Split
Foto: Pixabay

Komentář Tomáše Volfa: Na začátku příštího roku se Chorvatsko přidá k Evropské měnové unii (EMU) a stane se tak jejím dvacátým členem. Češi milují Chorvatsko jakožto cílovou destinaci své letní dovolené a už příští rok ji absolvují bez kun.

To jim může do velké míry ušetřit směnné náklady na nákup dosavadní chorvatské měny a už budou kupovat jen eura, která využijí nejen v Rakousku, ale i ve Slovinsku.

Chorvatsko vstoupilo do EU v roce 2013 a deset let poté tedy přijímá euro. Konvergenční kurz kun do eur byl stanoven na 7,5345 kun za jedno euro.

Maastrichtská kritéria nutná pro přijetí eura dnes neplní téměř nikdo, ani země, které eurem již platí. Češi nebudou mít eura v peněženkách ještě velmi dlouho. Politická vůle k tomuto kroku není, a i když se společenská nálada vůči euru přelévá z jedné strany na druhou, Češi jsou v otázce eura spíše skeptičtí.

1. Podmínku inflace ČR neplní2. Podmínku sazeb ČR neplní3. Podmínku 3 % schodku státního rozpočtu vůči HDP ČR neplní4. Podmínku setrvání v systému ERM II stability kurzu ČR neplní5. Jediné kritérium, které ČR plní je, že veřejný dluh nesmí překročit 60 %      HDP

Témata:  Chorvatsko EUR

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.