Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko nyní dováží více než polovinu plynu z Ruska, plyne z dat rakouské plynárenské společnosti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: V posledních zhruba dvou měsících rozhodně neplatí, že by do Česka tekly pouze jednotky procent ruského plynu. Jsou to desítky procent. Třeba tento pátek činil dovoz ruského plynu 54,4 procenta celkového dovezeného objemu. V sobotu pak 55,1 procenta.

Vyplývá to z údajů Gas Connect Austria, rakouské plynárenské společnosti zaměřující se na přepravu a distribuci plynu. Graf zachycuje přeshraniční průtoky plynu ve středoevropském regionu v megawatthodinách denně konkrétně pro sobotu 25. 11.

A taková situace – kdy do Česka proudí desítky, a nikoli jednotky procent ruského plynu – panuje prakticky soustavně od počátku letošního října. Pokud se ale dovoz ruského plynu rozpočítá nikoli na poslední zhruba dva měsíce, nýbrž na celý rok, je podíl dováženého ruského plynu docela pochopitelně jen v jednotkách procent. Protože od ledna do konce září byl dovoz ruského plynu vskutku nulový. Takže tato skutečnost citelně snižuje celoroční průměr.

Témata:  zemní plyn Česko Rusko komentář

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

19. května 2025 12:11

Jak získat odškodnění po nehodě: Právníci radí, co udělat hned po úrazu

Dopravní nehoda je vždy nepříjemná událost, která může mít vážné dopady nejen na zdraví, ale i na psychiku a finanční situaci poškozených. Pokud jste utrpěli zranění při dopravní nehodě, je důležité znát práva poškozeného při nehodě. Zároveň je potřeba vědět, jak správně postupovat při uplatnění nároku na odškodnění. Tento článek vám podrobně představí nejčastější formy odškodnění.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.