Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České restaurace zdražují. Pod 100 korun už se v nich nenajíte

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Každý, kdo se občas zajde najíst do restaurace, si nejspíš všiml, že ceny pokrmů na jídelních lístcích neustále rostou. A netýká se to pouze specialit, ale také obědů. Podle Igora Třeslína, ředitele společnosti Storyous, která do českých restaurací dodává pokladní systémy, se dnes pod sto korun v Česku už prakticky nenaobědváte.

Na vině je v první řadě rostoucí cena potravin – podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu je ovoce meziročně dražší téměř o 40 procent, vepřové zdražilo o více než čtvrtinu a cena brambor stoupla o bezmála 17 procent. “Celkově ceny v živočišné výrobě oproti loňsku vzrostly o 5 procent a to se pochopitelně podepisuje na rostoucích cenách jídel v restauracích,” vypočítává Třeslín ze společnosti Storyous, která zpracovává desetinu obratu v českém gastru.Jídlo je po bydlení druhou největší položkou

Přestože jsou potraviny v Česku páté nejlevnější ze všech zemí Evropské unie, po bydlení je u nás jídlo druhou největší výdajovou položkou, zjistil průzkum projektu Evropa v datech. Podle analytiků průměrný Čech za rok projí a propije 54 100 korun a to představuje mnohem vyšší podíl z příjmu než v jiných státech EU. Češi v průměru za nákupy potravin do domácnosti ročně utratí 35 100 korun, přes patnáct tisíc ročně nechají v restauracích a za necelé čtyři tisíce nakoupí nealkoholické nápoje. Dohromady to představuje zhruba 14,5 procenta spotřebních výdajů, což je asi o polovinu víc, než za jídlo utratí Britové, a to i přesto, že jsou potraviny v Británii dražší než u nás.Roste cena potravin, energií a práce

Také v Česku se ale cena jídel neustále zvyšuje, jak je patrné z dat společnosti Storyous. “Není to ale jen o rostoucí ceně potravin. V posledních pár letech významně zdražily také nájmy, energie a pochopitelně také práce. A to vše se podepisuje na tom, kolik jídlo v restauracích ve finále stojí,” vysvětluje Třeslín a dodává, že v nejbližší době se určitě nedá očekávat, že by zlevnila, přestože podle statistiků u některých potravin, např. hovězího nebo drůbežího masa, cena meziročně naopak mírně klesla.

Nejdražší obědy jsou v Praze a Brně

Vzrůstající cenu obědů dokládají také údaje stravenkové společnosti Edenred, podle níž jsou obědy oproti loňsku v průměru dražší o 6,50 korun a jejich průměrná cena je tedy 124,50 korun. Obědy nejvíce zdražují v Ústí nad Labem (+7,8 procenta), Plzni a v Karlových Varech (+7,1 procenta). “Naposledy jsme cenu zvedali v březnu letošního roku, a to zhruba o 5 procent. Oběd bez polévky u nás v současné době vyjde na 115–130 korun. Začátkem příštího roku se ale opět chystáme zdražit, znovu asi o 5 procent,” říká spolumajitel plzeňského Buffalo Burger Baru Michael Schmid. Podle dat stravenkové společnosti za obědy nejvíce utratí v Praze a v Brně – v metropoli zákazníci zaplatí 139,40 koruny a o 9 korun méně stojí oběd v Brně.

Témata:  obědy potraviny

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.