Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České restaurace zdražují. Pod 100 korun už se v nich nenajíte

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Každý, kdo se občas zajde najíst do restaurace, si nejspíš všiml, že ceny pokrmů na jídelních lístcích neustále rostou. A netýká se to pouze specialit, ale také obědů. Podle Igora Třeslína, ředitele společnosti Storyous, která do českých restaurací dodává pokladní systémy, se dnes pod sto korun v Česku už prakticky nenaobědváte.

Na vině je v první řadě rostoucí cena potravin – podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu je ovoce meziročně dražší téměř o 40 procent, vepřové zdražilo o více než čtvrtinu a cena brambor stoupla o bezmála 17 procent. “Celkově ceny v živočišné výrobě oproti loňsku vzrostly o 5 procent a to se pochopitelně podepisuje na rostoucích cenách jídel v restauracích,” vypočítává Třeslín ze společnosti Storyous, která zpracovává desetinu obratu v českém gastru.Jídlo je po bydlení druhou největší položkou

Přestože jsou potraviny v Česku páté nejlevnější ze všech zemí Evropské unie, po bydlení je u nás jídlo druhou největší výdajovou položkou, zjistil průzkum projektu Evropa v datech. Podle analytiků průměrný Čech za rok projí a propije 54 100 korun a to představuje mnohem vyšší podíl z příjmu než v jiných státech EU. Češi v průměru za nákupy potravin do domácnosti ročně utratí 35 100 korun, přes patnáct tisíc ročně nechají v restauracích a za necelé čtyři tisíce nakoupí nealkoholické nápoje. Dohromady to představuje zhruba 14,5 procenta spotřebních výdajů, což je asi o polovinu víc, než za jídlo utratí Britové, a to i přesto, že jsou potraviny v Británii dražší než u nás.Roste cena potravin, energií a práce

Také v Česku se ale cena jídel neustále zvyšuje, jak je patrné z dat společnosti Storyous. “Není to ale jen o rostoucí ceně potravin. V posledních pár letech významně zdražily také nájmy, energie a pochopitelně také práce. A to vše se podepisuje na tom, kolik jídlo v restauracích ve finále stojí,” vysvětluje Třeslín a dodává, že v nejbližší době se určitě nedá očekávat, že by zlevnila, přestože podle statistiků u některých potravin, např. hovězího nebo drůbežího masa, cena meziročně naopak mírně klesla.

Nejdražší obědy jsou v Praze a Brně

Vzrůstající cenu obědů dokládají také údaje stravenkové společnosti Edenred, podle níž jsou obědy oproti loňsku v průměru dražší o 6,50 korun a jejich průměrná cena je tedy 124,50 korun. Obědy nejvíce zdražují v Ústí nad Labem (+7,8 procenta), Plzni a v Karlových Varech (+7,1 procenta). “Naposledy jsme cenu zvedali v březnu letošního roku, a to zhruba o 5 procent. Oběd bez polévky u nás v současné době vyjde na 115–130 korun. Začátkem příštího roku se ale opět chystáme zdražit, znovu asi o 5 procent,” říká spolumajitel plzeňského Buffalo Burger Baru Michael Schmid. Podle dat stravenkové společnosti za obědy nejvíce utratí v Praze a v Brně – v metropoli zákazníci zaplatí 139,40 koruny a o 9 korun méně stojí oběd v Brně.

Témata:  obědy potraviny

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.