Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena elektřiny je v Praze dvakrát vyšší než v Budapešti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Cena elektřiny pro domácnosti je v Praze dvakrát vyšší než v Budapešti. S odvoláním na zprávu maďarského regulačního úřadu energetických a veřejných služeb (MEKH) to dnes uvedla agentura MTI. České hlavní město je zároveň jedinou středoevropskou metropolí s cenou elektřiny nad průměrem Evropské unie.

Zatímco obyvatel Prahy letos v lednu zaplatil za kilowatthodinu (kWh) v přepočtu 22,15 eurocentu (zhruba 5,50 Kč), obyvatel Budapešti za ni dal pouze 11,32 eurocentu (2,80 Kč). Ve Varšavě stojí kilowatthodina 18,06 eurocentu a v Bratislavě 17,04 eurocentu, uvádí MEKH.

Nejvíce za kilowatthodinu zaplatí lidé v Berlíně (33,15 eurocentu) a v Kodani (29,99 eurocentu). Průměrná cena činí v metropolích Evropské unie 18,95 centu a v metropolích celé Evropy 17,90 eurocentu za kWh.

Měřeno kupní silou se ceny energií v Budapešti blíží Vídni a Paříži, přičemž v obou těchto městech je elektřina levnější než v Praze. Ještě méně než v Budapešti za elektřinu platí obyvatelé Podgorice, Bělehradu a Kyjeva. Dražší než v Praze je elektřina kromě Berlína a Kodaně rovněž v Londýně, Dublinu, Nikósii a v Lisabonu.

Témata:  Praha elektřina energetika

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.