Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena elektřiny je v Praze dvakrát vyšší než v Budapešti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Cena elektřiny pro domácnosti je v Praze dvakrát vyšší než v Budapešti. S odvoláním na zprávu maďarského regulačního úřadu energetických a veřejných služeb (MEKH) to dnes uvedla agentura MTI. České hlavní město je zároveň jedinou středoevropskou metropolí s cenou elektřiny nad průměrem Evropské unie.

Zatímco obyvatel Prahy letos v lednu zaplatil za kilowatthodinu (kWh) v přepočtu 22,15 eurocentu (zhruba 5,50 Kč), obyvatel Budapešti za ni dal pouze 11,32 eurocentu (2,80 Kč). Ve Varšavě stojí kilowatthodina 18,06 eurocentu a v Bratislavě 17,04 eurocentu, uvádí MEKH.

Nejvíce za kilowatthodinu zaplatí lidé v Berlíně (33,15 eurocentu) a v Kodani (29,99 eurocentu). Průměrná cena činí v metropolích Evropské unie 18,95 centu a v metropolích celé Evropy 17,90 eurocentu za kWh.

Měřeno kupní silou se ceny energií v Budapešti blíží Vídni a Paříži, přičemž v obou těchto městech je elektřina levnější než v Praze. Ještě méně než v Budapešti za elektřinu platí obyvatelé Podgorice, Bělehradu a Kyjeva. Dražší než v Praze je elektřina kromě Berlína a Kodaně rovněž v Londýně, Dublinu, Nikósii a v Lisabonu.

Témata:  Praha,  elektřina,  energetika

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

6. října 2026 11:13

V lese není všechno zadarmo. Co si můžete odnést a za co hrozí postih

Podzim je obdobím, kdy se mnohé domácnosti připravují na topnou sezónu, obstarávají si dřevo na topení a objednávají kominíka. Podzimní období a blížící se Vánoce navíc vybízejí k návštěvě lesa, například pro sběr hub, přírodních dekorací, jmelí nebo výběr vánočního stromečku. Co si můžeme bez postihu odnést z lesa? Jak často musíme nechat zkontrolovat komín a kdy je nutná jeho revize? A proč se nevyplatí zákonné povinnosti podceňovat?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ukrajinci odvádějí miliardy do rozpočtu. České firmy se obávají jejich odchodu

Více než 200 tisíc držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny pracuje v české ekonomice. Jejich případný odchod po skončení války by mohl prohloubit nedostatek pracovníků, se kterým se podniky potýkají už nyní. Podle průzkumu společnosti Hofmann Personal Monitor 2026 postrádá některé profese nebo typy zaměstnanců 73 procent firem. Ukrajinci navíc přispívají do veřejných rozpočtů více, než kolik souvisejících výdajů stát vynakládá.