Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena elektřiny je v Praze dvakrát vyšší než v Budapešti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Cena elektřiny pro domácnosti je v Praze dvakrát vyšší než v Budapešti. S odvoláním na zprávu maďarského regulačního úřadu energetických a veřejných služeb (MEKH) to dnes uvedla agentura MTI. České hlavní město je zároveň jedinou středoevropskou metropolí s cenou elektřiny nad průměrem Evropské unie.

Zatímco obyvatel Prahy letos v lednu zaplatil za kilowatthodinu (kWh) v přepočtu 22,15 eurocentu (zhruba 5,50 Kč), obyvatel Budapešti za ni dal pouze 11,32 eurocentu (2,80 Kč). Ve Varšavě stojí kilowatthodina 18,06 eurocentu a v Bratislavě 17,04 eurocentu, uvádí MEKH.

Nejvíce za kilowatthodinu zaplatí lidé v Berlíně (33,15 eurocentu) a v Kodani (29,99 eurocentu). Průměrná cena činí v metropolích Evropské unie 18,95 centu a v metropolích celé Evropy 17,90 eurocentu za kWh.

Měřeno kupní silou se ceny energií v Budapešti blíží Vídni a Paříži, přičemž v obou těchto městech je elektřina levnější než v Praze. Ještě méně než v Budapešti za elektřinu platí obyvatelé Podgorice, Bělehradu a Kyjeva. Dražší než v Praze je elektřina kromě Berlína a Kodaně rovněž v Londýně, Dublinu, Nikósii a v Lisabonu.

Témata:  Praha elektřina energetika

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.