Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena elektřiny je v Praze dvakrát vyšší než v Budapešti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Cena elektřiny pro domácnosti je v Praze dvakrát vyšší než v Budapešti. S odvoláním na zprávu maďarského regulačního úřadu energetických a veřejných služeb (MEKH) to dnes uvedla agentura MTI. České hlavní město je zároveň jedinou středoevropskou metropolí s cenou elektřiny nad průměrem Evropské unie.

Zatímco obyvatel Prahy letos v lednu zaplatil za kilowatthodinu (kWh) v přepočtu 22,15 eurocentu (zhruba 5,50 Kč), obyvatel Budapešti za ni dal pouze 11,32 eurocentu (2,80 Kč). Ve Varšavě stojí kilowatthodina 18,06 eurocentu a v Bratislavě 17,04 eurocentu, uvádí MEKH.

Nejvíce za kilowatthodinu zaplatí lidé v Berlíně (33,15 eurocentu) a v Kodani (29,99 eurocentu). Průměrná cena činí v metropolích Evropské unie 18,95 centu a v metropolích celé Evropy 17,90 eurocentu za kWh.

Měřeno kupní silou se ceny energií v Budapešti blíží Vídni a Paříži, přičemž v obou těchto městech je elektřina levnější než v Praze. Ještě méně než v Budapešti za elektřinu platí obyvatelé Podgorice, Bělehradu a Kyjeva. Dražší než v Praze je elektřina kromě Berlína a Kodaně rovněž v Londýně, Dublinu, Nikósii a v Lisabonu.

Témata:  Praha elektřina energetika

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.