Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britská ekonomika kvůli koronaviru klesla nejvíce od 1979

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Britská ekonomika v prvním čtvrtletí, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie nemoci covid-19, klesla nejvíce od roku 1979. Hrubý domácí produkt (HDP) se od ledna do března snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad ONS. Konečné údaje jsou o něco horší než předběžné z konce května, které počítaly s poklesem o dvě procenta.

Od poloviny února se kvůli covidu-19 přerušil obchod a cestovní ruch. Na konci března pak Británie v reakci na pandemii zavedla přísná omezení pohybu, což téměř zastavilo ekonomickou aktivitu v zemi.

Statistický úřad rovněž uvedl, že sektor služeb se propadl o rekordních 2,3 procenta. K ekonomickému propadu přispěl také zpracovatelský sektor a stavebnictví.

Údaje naznačují, že druhé čtvrtletí bude mnohem horší než to první. Podle předběžných dat se ekonomika v samotném dubnu propadla o 20,4 procenta. Průzkumy však ukazují, že v dubnu se zřejmě ekonomika dostala na své dno. Podle ankety mezi investičními bankami, podnikatelskými skupinami a ekonomickými instituty by se HDP ve druhém čtvrtletí mohl snížit o 17,5 procenta.

Analytici očekávají, že Británie kvůli covidu-19 zažije mnohem hlubší pokles, než jakákoliv jiná rozvinutá ekonomika. Podle odhadu EY Item Club se britská ekonomika plně nezotaví z propadu až do roku 2023.

Britský premiér Boris Johnson dnes představí plán investic do infrastruktury. Plán má podpořit oživení britské ekonomiky po koronavirové krizi.

ONS také uvedl, že deficit bilance běžného účtu se v prvním čtvrtletí prohloubil více, než se čekalo. Schodek se zvýšil na 21,1 miliardy liber (619,1 miliardy Kč), zatímco analytici v anketě agentury Reuters čekali deficit 15,4 miliardy liber. Bilance běžného účtu je širším měřítkem obchodu. Sleduje tok zboží a služeb a také investic do země i opačným směrem.

Témata:  Velká Británie,  ekonomika,  Koronavirus COVID-19

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.