Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Aktuální schodek značí podle opozice ekonomický rozklad. Nejde se zadlužovat donekonečna

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová
Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová
Foto: Facebook

Vláda Andreje Babiše (ANO) by podle opozice měla hledat úspory, zemi jinak zanechá v ekonomickém rozkladu a důsledky ponese další kabinet. Představitelé opozičních stran to dnes uvedli v anketě ČTK k červencovému schodku státního rozpočtu, který stoupl na 205,1 miliardy korun z červnových 195,2 miliardy. Podle Pirátů nynější výsledky v sobě skrývají i šanci, že by konečný výsledek rozpočtu nemusel dosáhnout na schválených 500 miliard.

Letošní červencový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury potvrzuje dlouhodobou kritiku nehospodárného počínání vlády. "Samo ministerstvo financí uvádí, že bezmála polovinu schodku, 97,2 miliardy korun, činí propad nesouvisející s potlačením dopadů koronaviru," zdůraznil v tiskové zprávě. To podle něj dokládá, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nezvládla sladit výdaje a příjmy státu a zadlužuje občany.

Dosud byl ke konci července nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 76,2 miliardy korun. "Hodnota 97,2 miliardy je rekordní, neporovnatelná s celosvětovou velkou hospodářskou krizí v letech 2008 a 2009, navíc za období, kdy se státní rozpočet pohyboval často v přebytku," dodal Stanjura. Kabinet podle něj nechá za sebou zemi v ekonomickém rozkladu. "S důsledky se bude potýkat především další vláda, která místo předvolebních dárečků bude muset myslet na udržitelnost hospodaření státu," uvedl.

"Existuje dobrá šance, že celkový schodek by mohl byt nižší, nežli schválených 500 miliard," sdělil ČTK místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ČTK napsala, že zásadní období pro ekonomiku teprve přijde. "A to ve chvíli, kdy se začnou vypínat jednotlivé podpůrné státní programy na pomoc firmám. Pak se teprve ukáže, kolik pracovních míst přežije, a naplno se to projeví i ve výdajích sociálního systému," uvedla. Vláda by podle ní měla hledat úspory ve výdajích. "Zatím se k tomu vůbec neodhodlala. Čím později tak učiní, tím hůř. Nejde se zadlužovat donekonečna," dodala.

Témata:  ekonomika,  Česko,  vláda,  Peníze,  Markéta Pekarová Adamová

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.