Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost stagnuje, už nemá kam klesat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pokles nezaměstnanosti se v Česku zastavil. Vyplývá to z aktuálních informací Českého statistického úřadu.

Míra zaměstnanosti 15–64letých (podíl zaměstnaných k populaci v této věkové skupině) očištěná od sezónních vlivů dosáhla v dubnu letošního roku 74,9 % a oproti dubnu 2017 se zvýšila o 1,6 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů po sezónním očištění činila 82,0 %, míra zaměstnanosti žen 67,6 %. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15–29 let očištěná od sezónních vlivů činila 49,0 %, ve věku 30–49 let 88,3 % a ve skupině osob 50–64letých 74,9 %.

Obecná míra nezaměstnanosti 15–64letých (podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) očištěná od sezónních vlivů dosáhla v dubnu letošního roku 2,3 % a meziročně se snížila o 1,1 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů očištěná od sezónních vlivů dosáhla 1,8 %, míra nezaměstnanosti žen 3,0 %.

Míra ekonomické aktivity 15–64letých (podíl ekonomicky aktivních k populaci v této věkové skupině) očištěná od sezónních vlivů dosáhla 76,7 % a proti dubnu 2017 se zvýšila o 0,7 procentního bodu.

„Dnes by měl Eurostat vydat aktuální data o měsíčních mírách nezaměstnanosti za všechny členské státy, ovšem za věkovou skupinu 15–74 let. Tato míra pro Českou republiku činila v dubnu 2,2 %. Podle všeho bude znovu nejnižší v celé EU28,“ řekl Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Údaje Eurostatu vycházejí z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za daný měsíc.

Témata:  nezaměstnanost ekonomika lidé práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.