Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co si spotřebitelé myslí o českém trhu s energiemi?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Více než polovina domácností, které v poslední době neměnily dodavatele elektřiny, zůstává u stejného dodavatele již déle než 15 let. V případě plynu tvoří tato skupina „věrných“ téměř 40 %. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu spotřebitelské organizace dTest. Více než 90 % těch, kdo změnili v posledních letech dodavatele prostřednictvím podomního prodeje, je starších 55 let. Třetina všech dotázaných uvedla, že se setkala s agresivními obchodními praktikami dodavatelů energií.

Nový průzkum ukazuje, že lidé, kteří již v posledních letech dodavatele jednou měnili, mají větší sklon jej opět změnit. Naopak ti, kdo jsou zákazníky stejného dodavatele více než 15 let, se ke změně obvykle nechystají.

„Největší ochotu změnit dodavatele vyjadřují ti spotřebitelé, kteří při předchozí změně využili služeb internetových srovnávačů. Většinou jsou to lidé v produktivním věku, kteří jsou schopní si sami aktivně vyhledat výhodnější nabídku – využívají internetové srovnávače nebo se zapojí do aukce dodavatelů energií,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Nejmenší ochotu změnit dodavatele naopak vidíme u těch skupin domácností, které jsou u stávajícího dodavatele 2 až 3 roky, nebo více než 15 let. Zajímavé je, že dodavatele nechtějí měnit ani ti, kdo dříve provedli změnu prostřednictvím podomního prodeje. Domníváme se, že důvodem jsou negativní zkušenosti těchto lidí a obava, že se znovu spálí.“

Výsledky průzkumu také opět potvrdily fakt, že lidé často neznají podmínky své vlastní smlouvy s dodavatelem. 10 % dotázaných nezná ani základní informaci o tom, jaký typ smlouvy má: zda se jedná o smlouvu na dobu neurčitou, či určitou. Z těch, kdo mají smlouvu na dobu určitou, 10 % uvedlo, že neví, kdy jim smlouva končí, a 46 % odpovědělo, že neví, zda mají ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu za její předčasné ukončení.

„Problém je to zejména proto, že smlouvy na dobu určitou nelze předčasně vypovědět buď vůbec, nebo jen se zaplacením smluvní pokuty. Ta se v některých případech blíží částce za odběr energií až do konce trvání závazku. Mnozí dodavatelé svým zákazníkům ztěžují odchod ke konkurenci tím, že jim odmítají sdělit důležité údaje o smlouvě. Tedy kdy jim končí smlouva, jaká je výpovědní doba a výše smluvní pokuty. Dodavatelé jsou povinni tyto informace na požádání poskytnout, často to ale nedělají s výmluvami na ochranu osobních údajů nebo zákazníkům sdělí, že si mají informace dohledat sami. Řešením by byla povinnost zahrnout tyto informace do vyúčtování,“ říká Lukáš Zelený. Tři pětiny respondentů průzkumu k tomuto tématu uvedlo, že by uvítali, kdyby byly tyto informace uvedeny v každoročním vyúčtování služeb. 26 % lidí se domnívá, že by měl dodavatel tyto informace sdělovat na vyžádání telefonicky, e-mailem či na pobočce.

Co do informovanosti jsou na tom lépe lidé bydlící v rodinných domech, než lidé bydlící v bytech (ať už v pronájmu či osobním vlastnictví). 7 % z těch, kdo bydlí v rodinných domech, neví, zda má smlouvu na dobu určitou či neurčitou, zatímco lidem bydlícím v bytech chybí toto povědomí dvakrát častěji – „nevím“ uvedlo téměř 15 % dotázaných.

Více než třetina (36 %) dotázaných odpověděla, že jsou vázáni smlouvou na dobu určitou, a to nejčastěji ještě na dva roky. 39 % respondentů má ve smlouvě sankci v případě předčasného ukončení smlouvy.

Průzkum rovněž ukázal, že agresivní obchodní praktiky v oblasti podomního prodeje energií stále kvetou. Setkala se s nimi více než třetina dotázaných. „Mému 83letému sousedovi byla podstrčena smlouva na jiného dodavatele na dobu určitou – dva roky, s tím, že podepisuje doklad, že nic nechce měnit… Jiný dodavatel byl samozřejmě dražší, než ten stávající,“ popsal svou zkušenost jeden z respondentů průzkumu.

Podomní prodejci jsou nejúspěšnější u starších spotřebitelů. 94 % respondentů, kteří změnili dodavatele právě prostřednictvím podomního prodeje, je starších 55 let. Z toho 35 % spadalo do věkové kategorie 55 až 64 let, 59 % do věkové kategorie 65 a více let.

Nejčastějším důvodem odrazujícím od změny dodavatele energií je fakt, že lidé nevědí, jak si z nepřehledné nabídky vybrat nejvýhodnější tarif. Na nejvyšších příčkách se rovněž drží neochota se vůbec změnou dodavatele zabývat a také obavy z administrativní náročnosti změny a možného oklamání novým dodavatelem. Hlavními důvody nespokojenosti se stávajícím dodavatelem jsou vysoká cena, špatný zákaznický servis a způsob komunikace, a dále obsáhlá či nesrozumitelná smlouva a obchodní podmínky.

O změně dodavatele energií v současnosti uvažuje 21 % respondentů průzkumu. Trh s energiemi se snaží rozhýbat spotřebitelská organizace dTest, která již třetím rokem pořádá aukci energií s cílem vysoutěžit pro velkou skupinu zákazníků výhodnější nabídku dodávek elektřiny a plynu.

Do aktuální hromadné změny dodavatelů energií „Chci výhodnější energie“ pořádané dTestem se již registrovalo více než 25.000 domácností. Nejvíce domácností (50 %) má zájem o změnu dodavatele elektřiny i plynu, 44 % registrovaných domácností chce změnit dodavatele elektřiny, 6 % pouze dodavatele plynu. Aukce energií proběhne letos 8. března. Až do dne konání aukce se mohou domácnosti nezávazně registrovat na webové stránce www.ChciVyhodnejsiEnergie.cz.

Témata:  energetika dTest

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.