Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé se bojí ztráty práce kvůli věku. Opravdu starší osoby brzdí rozvoj a jsou neproduktivní?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Více než 40 % zaměstnanců v technickém odvětví se obává ztráty práce kvůli vyššímu věku. Vyplývá to z aktuálního průzkumu portálu Indeed.com. Podle něj se až 36 % pracovníků setkalo s diskriminací kvůli věku. Přesto ostatní zaměstnanci považují své starší kolegy za vysoce kvalifikované, 83 % lidí si cení jejich zkušeností.

Nejnovější průzkum mezi technickými pracovníky na portálu Indeed.com odhalil, že téměř polovina zaměstnanců (43 %) se obává ztráty své práce z důvodu vyššího věku. Více než třetina pracovníků (36 %) se pak alespoň jednou setkala s tím, že je jejich kolegové a manažeři nebrali vážně kvůli věku. I přesto většina pracovníků (78 %) považuje své starší kolegy, ve věku nad 40 let, za vysoce kvalifikované, více než 83 % uvádí, že tito pracovníci mají cenné zkušenosti, které mohou předávat.Podle odborníků jsou postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání starších osob ve věku nad 50 let rozdílné, v České republice firmy dosud nechtějí či neumějí s lidmi v předdůchodovém věku pracovat. To dokládají i statistiky na tuzemském pracovním trhu, dle kterých je míra zaměstnanosti starších pracovníků v Česku poměrně nízká, ve skupině 55 – 64 let činí 46,5 %.„V českých podnicích obecně panuje přesvědčení, že starší osoby brzdí rozvoj, představují zátěž a jsou neproduktivní. Zaměstnavatelé uvádějí, že se obávají jejich malé pružnosti a přizpůsobivosti i nedostatečné znalosti jazyků,“ vysvětlila personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz specializující se na nábor technicky zaměřených pracovníků. Starší zaměstnanci však mohou podle ní firmám nabídnout vlastnosti, jako je rozvážnost, zkušenost, soustředěnost, oddanost věci, odpovědnost či dochvilnost. Výzkumy navíc prokázaly, že starší lidé lépe postupují při řešení komplikovaných problémů v důsledku hlubší úrovně chápání, kterou získali v průběhu jejich kariéry.

Personalisté se shodují, že je důležité motivovat samotné zaměstnavatele, aby více zohledňovali různý věk zaměstnanců přímo v rámci své personální politiky. Měli by se tedy zabývat absolventy bez praxe, ale také staršími pracovníky s bohatou praxí. „Obě skupiny pracovníků totiž mohou být firmám užiteční. Zatímco u mladých lidí mohou zaměstnavatelé ocenit jejich inovativnost, energii, zapálení a svěží nápady, u starších zaměstnanců by měly být oceněny zejména zkušenosti a stabilita,“ upřesnila Gabriela Kodenková s tím, že zaměstnávání starších lidí je nezbytné s ohledem na to, že evropská společnost dynamicky stárne.

K tomu, aby Česká republika v budoucnosti dosáhla hospodářského růstu a stabilizace důchodového systému, bude muset starší zaměstnance začlenit na trh práce a nabídnout jim vhodná pracovní místa. Podle aktuálních prognóz se lidé staršího věku, 50 až 64 let, stanou ve srovnání s mladými lidmi a osobami středního věku nejpočetnější věkovou skupinou v české populaci.

Témata:  zaměstnanci,  zaměstnavatelé,  firmy,  lidé

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.