Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Investiční scénář roku 2018. Není se čeho bát?

Ilustrační fotografie Fotogalerie +2
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Akciové trhy rostou nepřetržitě už několik let, loni to bylo devátým rokem v řadě. Začátek letošního roku se nese opět v optimistickém duchu a v případě, že by pozitivní sentiment vydržel do prosince, jednalo by se o bezprecedentní desetiletou růstovou šnůru. Není se čemu divit, když světové hospodářství roste slušným tempem. Makroekonomické ukazatele jsou stále v rostoucím módu a nic nenasvědčuje tomu, že by něco mělo světové akciové trhy vytrhnout z pozitivní nálady.

nvestoři jsou imunní i k mírně restriktivní monetární politice americké centrální banky. Je to dáno tím, že ostatní významné centrální banky (evropská a japonská) stále na kapitálové trhy dodávají další a další likviditu. Tyto dodatečné „evropské a japonské“ peníze více než vyváží efekt stahování peněz americkým Fedem. Proto i výhledy ekonomů na rok 2018 jsou vesměs pozitivní, respektive dokud bude bankovní sektor dodávat likviditu, tak se není čeho bát. Co když se ale na ekonomickou realitu podíváme i jiným než makroekonomickým pohledem?

Vedle likvidity je tahounem akciových trhů i spotřebitel, respektive spotřebitelské výdaje (v USA tvoří dvě třetiny HDP). Například spotřebitelské výdaje za posledních deset let v USA rostly ročním tempem 2,7 procenta, ovšem reálný příjem spotřebitelů rostl ve stejném období pouze tempem 1,9 procenta za rok. Z toho vyplývá, že spotřebitelé méně šetřili (tj. vytvářeli méně úspor). To se také projevilo tím, že míra úspor spotřebitelů v USA klesla z 3,7 procenta (konec roku 2016) na 2,9 procenta ke konci roku 2017, což je mimo jiné desetileté minimum. Pro úplnost dodejme, že míra úspor v roce 2015 činila 5,9 procenta. Nízká míra úspor historicky znamená také nižší míru růstu hospodářství v budoucnosti. Spotřebitelé si nemohou natisknout další peníze jako centrální banky či utrácet „donekonečna“ jako státy, které se více a více zadlužují.

Nízkou míru úspor by šlo vyřešit růstem reálného příjmu spotřebitelů. Podíváme-li se ale na trh práce v USA, tak tempo růstu zaměstnanosti dosáhlo vrcholu začátkem roku 2015 a od té doby tento ukazatel klesá. To znamená, že americké firmy nestojí před problémem nedostatku zaměstnanců, které by potřebovaly zaměstnat (jsou v opačné situaci než tuzemské firmy). Tudíž zde není ani tlak, aby firmy nabízely vyšší platy a tím zvýšily i reálný příjem zaměstnanců – spotřebitelů.Vrátíme-li se k nízké míře úspor, která se v letošním roce pravděpodobně nezlepší, tak i tempo utrácení spotřebitelů může začít klesat a očekávání, která mají analytici či investoři ohledně růstu hospodářství, se nemusí naplnit. Růstová šňůra akciových trhů by tak mohla být přerušena. Informoval Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust

Témata:  finance ekonomika

Související

Aktuálně se děje

12. dubna 2025 15:41

11. dubna 2025 10:26

10. dubna 2025 9:17

Trumpův velký omyl: Obchodní válka mu přerostla přes hlavu, dolar padá

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Benzín je v Česku nejlevnější za 3,5 roku. Trump srazil ceny jako covid

Pohonné hmoty v Česku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července.