Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Investiční scénář roku 2018. Není se čeho bát?

Ilustrační fotografie Fotogalerie +2
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Akciové trhy rostou nepřetržitě už několik let, loni to bylo devátým rokem v řadě. Začátek letošního roku se nese opět v optimistickém duchu a v případě, že by pozitivní sentiment vydržel do prosince, jednalo by se o bezprecedentní desetiletou růstovou šnůru. Není se čemu divit, když světové hospodářství roste slušným tempem. Makroekonomické ukazatele jsou stále v rostoucím módu a nic nenasvědčuje tomu, že by něco mělo světové akciové trhy vytrhnout z pozitivní nálady.

nvestoři jsou imunní i k mírně restriktivní monetární politice americké centrální banky. Je to dáno tím, že ostatní významné centrální banky (evropská a japonská) stále na kapitálové trhy dodávají další a další likviditu. Tyto dodatečné „evropské a japonské“ peníze více než vyváží efekt stahování peněz americkým Fedem. Proto i výhledy ekonomů na rok 2018 jsou vesměs pozitivní, respektive dokud bude bankovní sektor dodávat likviditu, tak se není čeho bát. Co když se ale na ekonomickou realitu podíváme i jiným než makroekonomickým pohledem?

Vedle likvidity je tahounem akciových trhů i spotřebitel, respektive spotřebitelské výdaje (v USA tvoří dvě třetiny HDP). Například spotřebitelské výdaje za posledních deset let v USA rostly ročním tempem 2,7 procenta, ovšem reálný příjem spotřebitelů rostl ve stejném období pouze tempem 1,9 procenta za rok. Z toho vyplývá, že spotřebitelé méně šetřili (tj. vytvářeli méně úspor). To se také projevilo tím, že míra úspor spotřebitelů v USA klesla z 3,7 procenta (konec roku 2016) na 2,9 procenta ke konci roku 2017, což je mimo jiné desetileté minimum. Pro úplnost dodejme, že míra úspor v roce 2015 činila 5,9 procenta. Nízká míra úspor historicky znamená také nižší míru růstu hospodářství v budoucnosti. Spotřebitelé si nemohou natisknout další peníze jako centrální banky či utrácet „donekonečna“ jako státy, které se více a více zadlužují.

Nízkou míru úspor by šlo vyřešit růstem reálného příjmu spotřebitelů. Podíváme-li se ale na trh práce v USA, tak tempo růstu zaměstnanosti dosáhlo vrcholu začátkem roku 2015 a od té doby tento ukazatel klesá. To znamená, že americké firmy nestojí před problémem nedostatku zaměstnanců, které by potřebovaly zaměstnat (jsou v opačné situaci než tuzemské firmy). Tudíž zde není ani tlak, aby firmy nabízely vyšší platy a tím zvýšily i reálný příjem zaměstnanců – spotřebitelů.Vrátíme-li se k nízké míře úspor, která se v letošním roce pravděpodobně nezlepší, tak i tempo utrácení spotřebitelů může začít klesat a očekávání, která mají analytici či investoři ohledně růstu hospodářství, se nemusí naplnit. Růstová šňůra akciových trhů by tak mohla být přerušena. Informoval Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust

Témata:  finance ekonomika

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.