Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Daňový systém Česka patří k nejsložitějším na světě

Daňový systém Česka patří k nejsložitějším na světě

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Systém výběru daní v Česku patří k nejkomplikovanějším na světě. Vyplývá to z prestižní studie Světové banky a společnosti PwC.

V každoročně zveřejňované studii, která hodnotí daňové systémy ve 200 zemích světa, letos Česko obsadilo až 117. příčku z hlediska času a nákladů, vynaložených firmami na správu daňové agendy, napsal v neděli server Lidovky.cz. Podle studie musí česká firma věnovat daňové agendě celkem 557 pracovních hodin ročně, což je s výjimkou Ukrajiny nejvíc v Evropě.

„Česko má poměrně složitý systém odvodů, kde daně a pojistné se musí platit několika institucím, výpočet daňové povinnosti je dost složitý, firma musí vést detailně evidence a prokazovat daňovou uznatelnost některých nákladů,“ řekl Peter Chrenko, partner v daňovém a právním oddělení PwC ČR.

Firmy se podle něj navíc musí víc než v jiných zemích potýkat s neustálými změnami daňových zákonů. „Přibližně 120 novel zákona o daních z příjmů za 18 let představuje značný dluh vůči daňovým poplatníkům,“ uvedl Chrenko.

Témata:  Česko daně

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.