Řecko dostane další část finanční pomoci

Detaily z jednání zatím nejsou známy. Zdroje agentury Reuters však přinesly informace, že Řecko se za další balík finanční pomoci zavázalo zavést další opatření na razantní snižování dluhu.

Součástí balíku podle všeho bude zvýšení daně z topného oleje, zavedení jednorázového poplatku ve výši až 5 % mzdy a také snížení hranice, pod kterou není ze mzdy odváděna daň. Veškeré tyto restrikce se přitom odehrávají za situace, kdy v Řecku probíhá recese, letos se očekává pokles HDP o 3,5 %, a ekonomika by potřebovala spíše zdroje získávat.

Akciové indexy po celém světě po zveřejnění zprávy značně zpevnily, podobně se zachovalo i euro.

ČR a Británie proti

Po čtvrtečním jednání Davida Camerona, britského ministerského předsedy, se svým českým protějškem, Petrem Nečasem, padala na adresu záchranných balíků spíše negativní slova. Oba spíše euroskeptické státy oznámily, že nemají v úmyslu stát se jedněmi ze zemí, které budou Řecku půjčovat.

Petr Nečas se před summitem v Bruselu nechal přímo slyšet, že restrukturalizace dluhu Řecka, tedy jeho faktický bankrot, by byl levnější, a je s vysokou pravděpodobností je stejně nevyhnutelný.

Naopak proti bankrotu se staví zejména státy, jejichž banky drží vysoký podíl řeckých dluhopisů. Mimo domácích finančních institucí drží relativně vysoké podíly francouzské a německé banky a jejich domoviny mají obavu, že odepsání desítek miliard eur z jejich finančních aktiv by mohlo znamenat rozpoutání dalšího kola finanční krize. Za pozornost ovšem stojí také fakt, že nadpolovičním držitelem řeckých dluhů jsou státy spravované instituce, zejména Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond a jednotlivé státy eurozóny.

Řekové se bouří

Očekávané i proběhlé reformy velmi jitří nálady v zemi. Demonstrace se staly denní součástí života velkých měst a odbory na konec měsíce organizují již čtvrtou, tentokrát dvoudenní generální stávku.

Proč to všechno?

Problémy Řecka nejsou dílem okamžiku. Masivní zadlužování země v minulých letech vyvrcholilo ve chvíli, kdy museli řečtí politici přiznat, že investorům uváděné údaje poněkud vylepšovali. Dluh vystoupal do dnešních dnů na přibližně 330 miliard euro, což je zhruba 145 % HDP. Růst zadlužení přesáhl v minulém roce 10 % HDP. Jen platba úroků z takto masivních dluhů je pro státní rozpočet obrovskou zátěží. Rating řeckých dluhopisů se propadal přímo raketovou rychlostí, nyní se usadil, alespoň dle agentury S&P, na známce CCC. Do známky D - bankrot - zbývají poslední dva stupně.

Alespoň hypotetická možnost záchrany řeckých investic prozatím drží nad vodou jiné ekonomiky. Nejnebezpečnější se v současné době jeví situace ve Španělsku. Nepříliš utěšené hospodářství trpí vysokou nezaměstnaností, rizikem je poměrně vysoké zadlužení. Nalévání peněz do tohoto velkého státu by ovšem bylo o poznání krvavější než v případě Řecka, Irska či Portugalska. Zejména v případě bankrotu Řecka potom nemá svojí pozici jistou další dvojice ekonomicky silných zemí eurozóny.

Belgii trápí mimořádná politická nestabilita. Politické strany nejsou již více než rok od voleb schopny sestavit politickou vládu a u moci je jen vláda dočasná. Dluh převyšující 100% HDP stát v době konjunktury úspěšně splácel, recese však stáhla zadlužení opět do vyšších hodnot. Stát i pro nedávné úspěšné splácení dluhů má důvěru investorů, bez politické vlády ovšem není jisté, jak dlouho vydrží. Dočasný kabinet nemá sílu na reformy, které by vrátily rozpočet do černých čísel a zdá se, že jeho dočasnost skončí až příštími volbami. Ty se budou konat za tři roky.

Problematická situace je také v Itálii. Tamní dluh je taktéž vysoký a naději dává jen prosazovaná sada úsporných opatření vlády Silvia Berlusconeho.