České ekonomice se zatím daří. Přesto analytiky něco trápí

Definitivní konec? Miley Cyrus se prý vdávat nechce, tak…

Poté, co finální data ČSÚ potvrdila silný růst ekonomiky v prvním čtvrtletí, i první měsíční data ze začátku druhého čtvrtletí ukázala pozitivní vývoj. Čísla z maloobchodu i z průmyslu byla samozřejmě negativně ovlivněna odlišným počtem pracovních dní v dubnu 2017 oproti dubnu 2016 (loňský duben jich měl o tři více), po očištění o tento efekt však byla solidní.

Průmyslová produkce vzrostla meziročně o skoro 6 % a růst za poslední tři měsíce tak dosáhl nejsilnější průměrné hodnoty od konce roku 2015. Vzhledem k tomu, že PMI zůstal vysoko i navzdory květnovému poklesu na 56,4 (což je nejnižší letošní hodnota) a vzhledem ke stále silným předstihovým indikátorům v Německu (PMI je tam poblíž šestiletého maxima) bude silný růst v dalších měsících zřejmě pokračovat.

Meziroční růst maloobchodních  tržeb nadále zaostával za tím, co naznačuje poblíž historických maxim se nacházející spotřebitelská poptávka či trh práce (nejnižší míra nezaměstnanosti v EU), ale je to jenom důsledek slabších prodejů paliv a aut. Paliva přitom reflektují meziroční normalizaci cen ropy, zpomalení prodejů aut je po dlouhém období dvouciferného růstu (4Q13-1Q16) také očekávatelné. Jádrové maloobchodní tržby – bez paliv, aut a potravin – nadále rostou silně, v posledních 3 měsících reálným tempem 6,3 % r/r.

Inflace v květnu překvapivě urychlila z dubnových 2 % na 2,4 %. Nebylo to však díky poptávkové inflaci – její květnový růst o +0,1 % m/m potvrdil, že dynamika této složky inflace trendově zpomaluje – ale díky dvojici jiných faktorů. Prvním bylo urychlení růstu cen potravin, jejichž příspěvek byl v květnu 0.9 p.b., druhým pak návrat k pozitivnímu růstu u regulovaných cen.

Ani další inflační data neukazovala na růst poptávkových tlaků. Ceny výrobců vzrostly pouze u zemědělců, zatímco u průmyslových výrobců klesly, podobně jako klesly ceny tržních služeb. Dovozní ceny spotřebitelského zboží v dubnu klesly, a to už počtvrté v řadě; jejich meziroční růst o 0,9 % tak byl pravděpodobně vrcholem letošního roku. Žádné inflační tlaky tak zvenčí stále nedovážíme.

ČNB proto na svém zasedání 29. června žádnou změnu měnové politiky neprovedla. Její vyjádření po zasedání bylo nicméně poměrně jestřábí, když řekla, že rizika poslední (květnové) prognózy jsou mírně proinflační a že pravděpodobně zvýší sazby dle této prognózy, tedy ve 3. čtvrtletí letošního roku.