Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České ekonomice se zatím daří. Přesto analytiky něco trápí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

I začátkem druhého čtvrtletí se české ekonomice vedlo dobře. Hlavním tahounem byla nadále poptávka domácností a průmysl, dynamika poptávkové inflace přesto zvolnila.

Poté, co finální data ČSÚ potvrdila silný růst ekonomiky v prvním čtvrtletí, i první měsíční data ze začátku druhého čtvrtletí ukázala pozitivní vývoj. Čísla z maloobchodu i z průmyslu byla samozřejmě negativně ovlivněna odlišným počtem pracovních dní v dubnu 2017 oproti dubnu 2016 (loňský duben jich měl o tři více), po očištění o tento efekt však byla solidní.

Průmyslová produkce vzrostla meziročně o skoro 6 % a růst za poslední tři měsíce tak dosáhl nejsilnější průměrné hodnoty od konce roku 2015. Vzhledem k tomu, že PMI zůstal vysoko i navzdory květnovému poklesu na 56,4 (což je nejnižší letošní hodnota) a vzhledem ke stále silným předstihovým indikátorům v Německu (PMI je tam poblíž šestiletého maxima) bude silný růst v dalších měsících zřejmě pokračovat.

Meziroční růst maloobchodních  tržeb nadále zaostával za tím, co naznačuje poblíž historických maxim se nacházející spotřebitelská poptávka či trh práce (nejnižší míra nezaměstnanosti v EU), ale je to jenom důsledek slabších prodejů paliv a aut. Paliva přitom reflektují meziroční normalizaci cen ropy, zpomalení prodejů aut je po dlouhém období dvouciferného růstu (4Q13-1Q16) také očekávatelné. Jádrové maloobchodní tržby – bez paliv, aut a potravin – nadále rostou silně, v posledních 3 měsících reálným tempem 6,3 % r/r.

Inflace v květnu překvapivě urychlila z dubnových 2 % na 2,4 %. Nebylo to však díky poptávkové inflaci – její květnový růst o +0,1 % m/m potvrdil, že dynamika této složky inflace trendově zpomaluje – ale díky dvojici jiných faktorů. Prvním bylo urychlení růstu cen potravin, jejichž příspěvek byl v květnu 0.9 p.b., druhým pak návrat k pozitivnímu růstu u regulovaných cen.

Ani další inflační data neukazovala na růst poptávkových tlaků. Ceny výrobců vzrostly pouze u zemědělců, zatímco u průmyslových výrobců klesly, podobně jako klesly ceny tržních služeb. Dovozní ceny spotřebitelského zboží v dubnu klesly, a to už počtvrté v řadě; jejich meziroční růst o 0,9 % tak byl pravděpodobně vrcholem letošního roku. Žádné inflační tlaky tak zvenčí stále nedovážíme.

ČNB proto na svém zasedání 29. června žádnou změnu měnové politiky neprovedla. Její vyjádření po zasedání bylo nicméně poměrně jestřábí, když řekla, že rizika poslední (květnové) prognózy jsou mírně proinflační a že pravděpodobně zvýší sazby dle této prognózy, tedy ve 3. čtvrtletí letošního roku.

Témata:  ekonomika Česká národní banka (ČNB) inflace

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

19. června 2025 14:22

Zlato vítězí nad eurem. Centrální banky ho skupují jako nikdy

Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy