Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaké jsou největší překážky podnikání v Česku?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Časté změny zákonů, nařízení a vyhlášek, vysoké pojistné odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, četnost různých podání finančnímu nebo celnímu úřadu či zdlouhavé čekání na různá rozhodnutí státních orgánů či soudů. To vše označují podnikatelé za největší překážky jejich podnikání. Vyplývá to z nejnovějšího šetření mezi podnikateli, které provedla Hospodářská komora mezi více než 800 firmami a živnostníky v ČR.

„Vláda tvrdí, že se regulace nezvyšuje, ale odbourává. Proti tomu ale mimo jiné hovoří čísla, přes 80 % všech respondentů odpovědělo, že se v roce 2016 oproti předchozímu roku regulatorní zátěž podnikatelů zvýšila. Jen 0,4 % podnikatelů odpovědělo, že se regulatorní zátěž meziročně snížila,“ komentoval výsledky ankety prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý během kulatého stolu na půdě Hospodářské komory, ke kterému dnes usedli představitelé ODS, ANO, KDU-ČSL, TOP09 nebo KSČM.  

Hospodářská komora proto dlouhodobě apeluje na politiky, aby dali zelenou Právnímu elektronickému servisu pro podnikatele. Ten by jednak zpřístupnil všechny zákony a předpisy ukládající podnikatelům nějaké povinnosti na jednom místě a současně umožnil firmám a podnikajícím fyzickým osobám jejich přehlednou správu.

Nejhorší hodnocení od podnikatelů v oblasti platební povinnosti v daňovém systému získaly vysoké pojistné odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Česká republika totiž má jedno z nejvyšších zatížení práce v EU i v OECD. Proto také Hospodářská komora prosazuje i v souvislosti se zavedením nových regulací jako je EET nebo kontrolního hlášení plošné snížení celkové daňové zátěže či odvodových povinností.

Diskutovat s podnikateli na v pořadí již druhé předvolební diskusi Politika & Podnikání | Volby 2017, jejímž tématem byla regulatorní zátěž: „Česká republika, země razítkům a lejstrům zaslíbená“, přišli ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL, místopředseda ODS a starosta obce Líbeznice Martin Kupka, poslanci Pavel Šrámek za ANO a František Laudát za TOP 09 i poslankyně a místopředsedkyně KSČM Miloslava Vostrá.

Do ankety Hospodářské komory se zapojilo přes 800 podnikatelů. Téměř 93 % všech respondentů tvořily mikro, malé a střední firmy. Z větší části se jednalo o právnické osoby. Partnerem předvolebních diskusí podnikatelů s politiky je EMPRESA MEDIA, a.s. (Týden, TV Barrandov a FaktorS).

Témata:  podnikatelé lidé ekonomika manažeři

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.