Hrubý národní příjem na osobu poklesl v České republice během let 2013 až 2015 pod hranici, kterou JPMorgan považuje za rozhodující mezi rozvíjejícími a rozvinutými zeměmi. České dluhopisy se tak podle rozhodnutí této banky přesouvají mezi rozvíjející se země jako je Polsko, Maďarsko, Turecko, Rusko, či např. Indonésie.
Důvodem tohoto českého pádu je ale především vliv silnějšího dolaru vůči koruně (ale i ostatním měnám včetně eura). Česká měna se proti dolaru mezi lety 2013 a 2015 propadla o téměř třetinu. Hrubý příjem na hlavu v dolarovém vyjádření, který se právě používá pro porovnávání, se proto v Česku snížil, a to navzdory růstu domácí ekonomiky měřenému v korunách.
Co se může na první pohled zdát jako nepříjemnost, je ve skutečnosti příznivou zprávou pro české státní dluhopisy. Mnoho světových fondů investuje peníze podle zařazení dluhopisů do různých skupin. V rámci rozvinutých zemí měly české dluhopisy jen velmi malou váhu, poptávka po nich proto nebyla velká. Nyní po přesunu do skupiny rozvíjejících se zemí má Česko váhu mnohem větší, zájem o vládní dluhopisy se proto paradoxně zvýší. Investiční fondy je pravděpodobně budou kupovat, aby jejich portfolia odpovídala novým podmínkám, včetně zařazení českých bondů.
Jak se tento krok nakonec na dluhopisovém trhu projeví, bude záležet na skutečném objemu nových investic. Na český trh pravděpodobně přitečou maximálně nižší jednotky miliard eur/dolarů. Tato poptávka pravděpodobně udrží výnosy českých dluhopisů nízko. I tak ale očekáváme jejich pomalý růst, a to kvůli inflaci a předpokládanému zvýšení výnosů německých dluhopisů během letošního roku.
Nemyslíme si, že by tyto zprávy změnily uvažování ČNB ohledně kurzového závazku. Jeho konec nadále očekáváme 4. května. Informoval Marek Dřímal, Ekonom, Komerční banka, a. s.
Související
22. dubna 2024 18:27
5. dubna 2024 16:29
2. dubna 2024 11:17
25. března 2024 16:10
