Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Energetika: Co přinesl rok 2016 a co je potřeba ještě zlepšit

Energetika, ilustrační fotografie
Energetika, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Minulý rok se nesl ve znamení prospotřebitelských novinek, které zavedla nejen novela energetického zákona. Dodavatelé energií sice stále ještě neplní povinnost poskytovat pravdivé a úplné údaje o smlouvách, ale alespoň již poskytují k vyúčtování přehled se základními informacemi o spotřebě a platbách. Stále je třeba zlepšit srovnatelnost nabídek dodavatelů a vyřešit by se měly i problémy s automatickým prodlužováním smlouvy. Informace přináší dTest.

Novela energetického zákona účinná od 1. ledna 2016 rozšířila možnosti, jak se vyvázat ze smluv o dodávkách energií uzavřených po telefonu, internetu nebo při podomním prodeji bez zaplacení smluvní pokuty či jiné sankce. Dojde-li takto k uzavření smlouvy o dodávce energií, má spotřebitel možnost smlouvu vypovědět ve lhůtě 15 dní po zahájení dodávek. Dodavatelé zvláště zpočátku tvrdili, že smlouvu lze tímto způsobem vypovědět až po zahájení dodávek a odmítali dříve podané výpovědi zákazníků přijmout. „Zákon však nestanoví počátek lhůty pro výpověď, ale jen její konec, spotřebitel tedy může smlouvu vypovědět ihned po jejím uzavření. Tento názor dTestu potvrdil i Energetický regulační úřad ve svém stanovisku vydaném v dubnu,“ dodává Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Novela energetického zákona dále výslovně ukládá dodavatelům, aby spotřebitelům poskytli údaje o smlouvě, tedy o jejím druhu, konci, výpovědní době a případných smluvních pokutách účtovaných za předčasné ukončení smlouvy. Zkušenosti spotřebitelů však dokazují, že dodavatelům se tyto informace sdělovat vůbec nechce. „Výmluvy mají různé. Někdy spotřebiteli rovnou řeknou, že si má údaje dohledat sám. To je však problém, protože spotřebitel nemusí mít již příslušné dokumenty k dispozici, navíc se může smlouva dodatky a změnami podmínek v průběhu svého trvání změnit. Dále někteří dodavatelé tvrdí, že se jedná o citlivé údaje, které by mohly být zneužity. Jiní uvádí, že informace o smlouvě jsou povinni poskytnout až po podání výpovědi. To je ale nesmysl, protože spotřebitel je potřebuje vědět před výpovědí, aby se mohl rozhodnout, zda dodavatele změní,“ uvádí Zelený.

Od 1. července 2016 pak dodavatelé musí zasílat spotřebitelům přehled vyúčtování se základními informacemi o platbách a spotřebě. „Zavedení přehledu vyúčtování má vést k lepší srovnatelnosti nabídek dodavatelů. Avšak spotřebitelům by více prospělo, kdyby byl vytvořen skutečně nezávislý a úplný srovnávač všech produktů dodavatelů energií. Což ovšem není možné již vzhledem k tomu, že mnoho produktů nenabízí dodavatelé veřejně,“ vysvětluje Zelený.

Hromadná změna dodavatelů energií „Chci výhodnější energie“ přinesla dTestu řadu cenných podnětů ohledně fungování trhu s energiemi. „Za zbytečně dlouhou považujeme například dobu nutnou pro změnu dodavatele. Ta obvykle zabere měsíc, ke kterému je však nutné připočítat dále ještě výpovědní dobu. Na úrovni Evropské unie se nyní uvažuje, že by se doba nutná pro změnu dodavatele mohla zkrátit až na 24 hodin,“ uvádí Zelený.

Problémem je i automatické prodlužování smluv. „Automaticky prodlouženou smlouvu pak nelze vypovědět před jejím uplynutím vůbec, nebo jen se zaplacením smluvní pokuty. Například Francie vyřešila problém s automatickým prodloužením smluv tak, že je lze kdykoli bez sankce vypovědět ve lhůtě jednoho měsíce. Takovou úpravou bychom se mohli u nás inspirovat,“ uzavírá Zelený.

Témata:  dTest energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.