Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika v EU: Optimismus je na vzestupu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra v ekonomice se v EU i v listopadu mírně zvýšila a pohybuje se tak i nadále nad dlouhodobým průměrem. V eurozóně byl nárůst optimismu o poznání slabší, ale i tak je nejvyšší od roku 2011. Za celkovým výsledkem ukazatele důvěry v eurozóně se skrývá několik protichůdných faktorů. Na prvním místě je zhoršení nálad v průmyslu, které jde na vrub objednávkám a zásobám.

Naproti tomu ve službách se tentokrát v podstatě nic nemění. Lepší je naproti tomu nálada spotřebitelů, kteří se méně obávají nezaměstnanosti a případného zhoršení ekonomického vývoje. A vlastně tento závěr koresponduje i s rostoucí ochotou firem v průmyslu a ve službách nabírat nové zaměstnance. Zajímavé naproti tomu je, že domácnosti nečekají, že by si nějak výrazně polepšily, tedy pokud jde o jejich budoucí finanční situaci. Zajímavý – a pro ECB potěšitelný – je růst inflačních očekávání. A to jak v průmyslu, tak přímo mezi spotřebiteli. Sice se zatím neprojevuje přímo v aktuálním růstu inflace, ale fakt, že s inflací počítají jak firmy, tak i domácnosti, je příslibem pro příští rok, kdy už snad (navzdory prodloužení) skončí i nekonvenční politika masívního tisku eur.

Součástí nejnovějšího průzkumu nálad v jednotlivých zemích jsou i ukazatele investičních očekávání. Oproti minulému hodnocení před šesti měsíci je vidět, že firmy v eurozóně hodlají ochotněji investovat. Největší investiční apetit mají podniky v Belgii, Lucembursku, na Maltě, na Slovensku a zejména pak v Řecku. Zdá se, že by se tak řecká ekonomika už v příštím roce mohla vrátit díky soukromým investicím dokonce na dráhu udržitelného růstu.

I když se ukazatele důvěry všeobecně zlepšují, náladami v některých zemích EU přesto hýbou politická rizika. Strach z brexitu sice již odezněl, přichází však obavy z italského referenda.

V Británii, která stále balancuje na hranici (ne)odchodu z EU, investiční nálady výrazně poklesly, nicméně snižování investic zatím průzkum nenaznačuje. Počítá jen s jejich silným omezením. Propad má naproti tomu postihnout Itálii, kde se zvyšuje pravděpodobnost předčasných voleb v důsledku případného neúspěchu prosincového referenda. Pro italskou ekonomiku - dlouhodobě zatíženou obrovským dluhem, jen pomalým růstem a vysokou nezaměstnaností - to rozhodně není příznivá zpráva.

A co si z nejnovějších dat vzít? Minimálně to, že potvrzují příznivý vývoj většiny ekonomik EU a naznačují, že i ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku bude růst HDP EU solidní. Současně indikují, že v zemích postižených politickou nejistotou či riziky dochází k odkládání investic a zpomalování ekonomického růstu s tím, jak se domácnosti i firmy začínají chovat více konzervativně. Italské referendum přitom není jedinou neznámou, která může zatřást s ekonomickými trendy. Už v příštím roce čeká EU řada dalších. Start brexitu, volby v Nizozemí, Francii, Německu a pravděpodobně i v Itálii. Informuje Petr Dufek, Československá obchodní banka, a. s.

Témata:  ekonomika EU

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 19:38

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy